160. výročí TGM v Dobrovici

Poslanec Jan Hamáček se zúčastnil vzpomínkového aktu při příležitosti 160. výročí narození prvního prezidenta Československé republiky Tomáše Garrigue Masaryka. Vzpomínku u pomníku TGM v Dobrovici pořádala ČSOL ve spolupráci s MÚ Dobrovice. Svůj projev zaměřil poslanec Hamáček zejména na Masarykův odkaz.
"Vážení přátelé, dámy a pánové,
scházíme se zde dnes, abychom si společně připomněli výročí narození prvního čs. prezidenta, státníka a filozofa Tomáše Garrigue Masaryka. Zde v Dobrovici byl dne 29.května roku 1927 odhalen dle dobových zpráv první pomník prezidenta Osvoboditele v celém mladoboleslavském okrese. Třikrát v průběhu 20.století musel být tento pomník odstraněn a před dvaceti lety byl při příležitosti 140.výročí narození T.G.Masaryka odhalen počtvrté. Masaryk vždy hájil pravdu a režimy, které nebyly založeny na pravdě, se nemohly zastávat Masaryka. V průběhu desetiletí se stavěly Masarykovi pomníky, pojmenovávala se po něm náměstí, školy a instituce. Ale Masaryk – to není jenom nějaká němá tvář zpodobněná na tisícovkách soch, na podobiznách či bankovkách. Masaryk – to je pravda, láska k bližnímu, mravnost a demokracie, proti nimž stojí jako ostrý protiklad říše a režimy nepravdy, nenávisti, nemravnosti, podvodů a totality. Masarykovu sochu je možné čtyřikrát postavit a třikrát zbořit, ale jeho myšlenky mají stále co říci každému z nás, ať je rolník, pracující, živnostník, politik nebo student.
Filozof a sociolog prof. Otakar Machotka ke stému výročí narození Masaryka v emigraci napsal: „My emigranti nosíme Masaryka ve svém srdci, je nám všem osobně velmi blízký a považujeme ho za jedno z nejcennějších duchovních dědictví, které jsme si s sebou vzali do emigrace.“
Již více než 20 let uplynulo od znovuobnovení demokracie v naší zemi. 17.listopadu 1989 studenti při demonstraci, která měla otočit kolo dějin v tehdejším Československu, skandovali mimo jiné také: „Masaryk! Masaryk!“ Byl pro ně symbolem a ztělesněním demokracie. Odpovědí tehdejšího režimu demokracii i jim byla rána obuškem. Naštěstí rána poslední. Ale již krátce na to před 20 lety v Hodoníně při první polistopadové svobodné vzpomínce výročí Masarykova narození Václav Havel upozorňoval, že bychom měli Masaryka méně zbožňovat, ale o to víc přemýšlet o skutečném smyslu jeho životního odkazu.
Nerad bych se v tomto kontextu zařadil mezi ty, kteří o Masarykovi více povídají než přemýšlejí. A tak mi dovolte spíše vzpomenout některé Masarykovy výroky a vybídnout nás všechny k opravdovému přemýšlení nad jejich obsahem:
O demokracii:
„Podstata demokracie je v administraci a samosprávě. Demokracie není panováním, nýbrž prací k zabezpečení spravedlnosti. A spravedlnost je matematika humanity.“
O lidském společenství:
Člověk, který má chaloupku, nemůže pracovat takovými prostředky, jako ten, kdo má palác; ale je otázka, nemůže-li být člověk v chaloupce šťastnější, vzdělanější než člověk v paláci. Ovšem běda mu, bude-li se opičit po tom, kdo má palác.
O práci:
„Práce je to, co nikdo nechce dělat.“
O vzdělání:
„Pamatujte si, že dokud budeme generálům platit víc než učitelům, nebude na světě mír.“ anebo také: „ Vzdělání není pouhým nashromážděním jednotlivých vědomostí,jako není těstem mouka, voda, sůl, kvasnice, atd. dohromady naházené.“
O životě:
„Život měříme příliš jednostranně; podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak ho opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že sami a mnoho jiných žijí jen položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti.“
Dámy a pánové, na závěr mi dovolte připomenout ještě jednu Masarykovu myšlenku, kterou si můžeme odnést i dnes odsud z tohoto vzpomínkového shromáždění a realizovat ji ve svých životech: „ Špatné překonávat dobrým - to není tak těžké, ale těžko je překonávat dobré lepším.“
Vážení přátelé, přeji nám všem v této krásné zemi, abychom Masaryka více studovali, naši demokracii opravdu prožívali a aby dobré bylo vždy nahrazováno lepším.
Děkuji Vám za pozornost."

