Stanovisko Parlamentního institutu

Mnozí se mne ptají, co vedlo ČSSD k rozhodnutí nepodpořit v úterý 15. 9. 2009 návrh na rozpuštění poslanecké sněmovny. Zveřejňuji proto stanovisko Parlamentního institutu v této věci.

Odpověď na dotaz:

K možnosti Ústavního soudu zrušit rozpuštění Poslanecké sněmovny prezidentem republiky podle úst. zákona č. 319/2009 Sb.

Zpracoval:

Parlamentní institut

JUDr. Jindřiška Syllová, CSc.

září 2009

S nálezem ÚS č. Pl. ÚS 27/09 zásadně nesouhlasím. Ústavní soud překročil své pozitivním právem dané pravomoci, ačkoliv k tomu neměl dostatečný důvod. Nezvratná stabilita uspořádání ústředních orgánů státu nepatří ani podle doktrín, ani podle judikatury ústavních soudů k základům demokratického právního státu. Ústavní soud může rozhodovat o materiálním jádru Ústavy (a pravděpodobně i zrušit zákon označený za ústavní), ale jen v situaci, kdy bylo toto materiální jádro opravdu porušeno. To se podle mne nestalo. Jedním ze základních principů parlamentní formy vlády je rozpustitelnost parlamentu nebo parlamentní komory. Pokud vycházíme z  principů první republiky, a ze srovnatelných principů jiných zejména evropských demokratických států, nemůžeme dojít k názoru, že rozpuštění rozpustné komory ústavním zákonem je porušením jádra Ústavy.

Pokud však Ústavní soud trvá na svém, tedy že zákon o zkrácení porušil jádro materiálního právního státu a zároveň bude vycházet opravdu důsledně z pojetí materiálního (nikoliv formálního) právního státu, musí dojít k závěru, že rovněž  okamžité rozpuštění podle (tentokrát už řádné) novely Ústavy je stejným porušením jádra materiálního právního státu jako přijetí jednorázového zákona. Tedy jinak řečeno, pokud bude Ústavní soud důsledný a konzistentní, rozpuštění Poslanecké sněmovny prezidentem republiky zruší.

Tuto moji tezi podporují následující části odůvodnění ÚS:

I.

Existuje zásadní rozdíl v úpravě zkrácení volebního období České národní rady ústavním zákonem č. 64/1990 Sb., o volebním období České národní rady, na straně jedné, a zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ústavními zákony č. 69/1998 Sb. a č. 195/2009 Sb. na straně druhé. První z uvedených tří ústavních zákonů byl přijat před konáním voleb a konstituováním zastupitelského sboru, dva další pak po jeho konstituování. Byly jimi tudíž se zpětnou účinností stanoveny podmínky uplatnění volebního práva (aktivního i pasivního). Se zpětnými účinky byly změněny předpoklady, na základě znalosti kterých bylo voliči rozhodováno ve volbách do Poslanecké sněmovny

II.

Ústavní soud (považuje) za neslučitelné…s principem zákazu retroaktivity ve spojení s principy ochrany oprávněné důvěry občanů v právo a práva svobodně volit, tj. – kromě jiného – práva volit se znalostí podmínek utváření z voleb vzešlých demokratických orgánů veřejné moci, včetně znalosti jejich volebního období.

(vše je na str. 15 nálezu).