Jistě, pane prezidente

„Evropská komise chce zakázat britský párek," s tímto šokujícím zjištěním předstoupil před novináře britský ministr pro administrativní záležitosti Jim Hacker ve skvělém komediálním seriálu BBC Jistě, pane ministře.

Aktivity prezidenta Klause mne v posledních měsících utvrdily v tom, že kromě jiného sdílí s Margaret Thatcherovou i zálibu v tomto seriálu. Stejně jako Hacker vytvořil virtuální problém europárku, který obratem ruky vyřešil, a spolu se sympatiemi veřejnosti získal i premiérské křeslo, vytváří dnes prezident virtuální problém ohrožení českého národa evropskou ústavou.

Zcela v souladu se svým názorem, že cokoli přichází z Evropské unie, přichází od ďábla, bojuje prezident proti přijetí dokumentu, který nejen zásadním způsobem zjednodušuje celý komplikovaný systém smluv, ale rovněž umožňuje efektivní fungování Unie o 25 či 27 členských státech. Ve svém křížovém tažení se bohužel snižuje na úroveň až nedůstojnou pečlivě pěstovaného majestátu. To, že připojil svou předmluvu k obskurnímu dílu irského euroskeptika Anthony Coughlana, dokazuje, že prezident je ochoten použít v boji proti ústavní smlouvě jakoukoliv zbraň.

Podíváme-li se podrobně na ono „Klausovo desatero", stačí jako jeden příklad prezidentovo zjištění, že „i celý právní řád Unie bude nadřazen právním řádům členských států". Jako by tehdejší premiér Klaus, když předával žádost o přijetí do EU, nevěděl, že toto ustanovení implicitně obsahuje již Římská smlouva z roku 1958. Stejně „relevantní" jsou i ostatní prezidentovy výhrady.

Nepřiměřená reakce na polemiku s jeho argumenty, vedenou čelnými evropskými představiteli, jen dokresluje celkovou atmosféru vytváření vnějšího nepřítele.

Pokud chce prezident Klaus skutečně diskutovat, měl by přijít s pravdivými tvrzeními a vnímat reakce na ně. Pokud se omezí na konstatace o urážkách hlavy státu, nabádání čelných ústavních činitelů k pečlivějšímu čtení svých dopisů či na pochyby o tom, zda předseda Evropského parlamentu ví, co podepisuje, potvrzuje pouze obavy, že celý boj proti ústavní smlouvě je pouhým Klausovým europárkem.

Obávám se, že jediné, co prezident od svých partnerů v diskusi očekává, je: „Jistě, pane prezidente."