Rakety u nás nepotřebujeme

Poslanec Vidím ve svém článku „Potřebujeme rakety. Proti raketám" (HN, 21. srpna 2006) obhajuje vybudování základny amerického protiraketového systému na území České republiky. Argumentuje nedávnými útoky hnutí Hizballáh na Izrael, potažmo severokorejským a íránským zbrojním programem.

V současnosti vyvíjený americký protiraketový systém je navržen tak, aby poskytoval ochranu pouze proti mezikontinentálním balistickým střelám. Tyto rakety vyžadují nejmodernější technologie, které takovéto režimy či skupiny nemají, a nejspíš ani mít nebudou. Z jejich strany hrozí spíše nebezpečí útoku zbraní hromadného ničení, dopravenou na cílové místo jednodušší cestou, popř. použití střel s plochou dráhou letu. Proti takovému útoku je navrhovaný systém naprosto neúčinný.
Systém, o jehož umístění v ČR se uvažuje, je jednostrannou iniciativou USA, je vyvíjen od 90. let minulého století a v mnohém navazuje na program „hvězdných válek" prezidenta Reagana. V rámci NATO se sice vede debata o společném projektu protiraketové obrany, ale aliance jako celek se na americkém programu nijak nepodílí. Případná účast či souhlas s umístěním základen je otázkou bilaterálních vztahů jednotlivých států s USA.
Pravdou je, že tento systém je vyvíjen jako defenzivní. Uvažované antirakety by měly blížící se balistickou raketu ničit nárazem. Tento způsob je však velmi technologicky náročný. Systém nezaznamenal v testech úspěšný zásah střely v letu už čtyři roky. Během dvou posledních zkoušek antiraketa ani neodstartovala. V této souvislosti je třeba podotknout, že jediné operačně nasazené protiraketové systémy - sovětský i americký v 70. letech minulého stoleté - používaly k ničení cíle jadernou hlavici.
Vzhledem k tomu, že americký systém je stále ve stádiu vývoje, není zcela zřejmé, jaká technologie by v konečném důsledku byla na našem území umístěna. Tlak na urychlené rozhodnutí o umístění základny nemusí být nutně motivován obavou z útoku raketami. Jedním z důvodů může být i končící volební období prezidenta Bushe a snaha o „zprovoznění" systému před americkými prezidentskými volbami. Rovněž obavy vlivné Agentury pro protiraketovou obranu (Missile Defence Agency) z krácení rozpočtových prostředků případnou příští administrativou mohou hrát svou roli.
Spíše, než ukvapené rozhodnutí a souhlas s projektem se mi jako smysluplnější jeví snaha o omezení počtu balistických raket a důsledný boj proti šíření zbraní hromadného ničení. Ohromné prostředky vynakládané na protiraketový systém by koneckonců byly mnohem platnější při odstraňování příčin terorismu a nerovnováhy ve světě. (čtětě také: Protiraketová obrana: Drahé blafování?)

tento článek vyšel ve zkrácené verzi v Hospodářských novinách