Blamáž Topolánkovy vlády

16. 3. 2009  |  Z médií

EUSoučasná evropská politika ČR je bezobsažná

ČESKÉ PŘEDSEDNICTVÍ EU

Česká republika má za sebou první dva měsíce předsednictví Evropské unie. Hlavními tématy byly plyn a události v Gaze, nyní hospodářská krize. Charakteristickým rysem našeho předsednictví ve vztahu k ostatním státům EU je komplikovaný vztah k Francii, tedy k našemu předchůdci ve vedení unie. Žijeme v době jen formální rovnosti.

Státy si jsou sice rovné, ale - dle George Orwella - některé si jsou rovnější.
To platí i pro vztah ČR a Francie.

ASYMETRICKÝ VZTAH

Vztah obou zemí je asymetrický a formální rovnost úřadu předsedající země EU na tom nemůže nic změnit. To se ukázalo i při paralelní diplomatické misi na Blízkém východě, během níž se francouzský prezident Nicolas Sarkozy pokusil zopakovat roli, kterou sehrál loni v Gruzii. Nijak nerespektoval, že v této oblasti jedná jménem všech evropských zemí (včetně Francie) český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. V uplynulé době se diplomatických faux pas mezi Francií a ČR odehrálo několik. Za všechny lze jmenovat francouzské snahy obejít české předsednictví pomocí eurozóny či neustálé zpochybňování schopností ČR vést EU - zejména francouzskými médii.
Během českého předsednictví EU Evropa zažívá otřesy, se kterými by se obtížně vyrovnával i zkušený matador v evropské politice. ČR je dosud nováčkem a dlouhodobá zkušenost se sdílením společného evropského prostoru jí chybí.
Vstoupila sice do EU, ale historickou praxi nelze oklamat - musí se poctivě odžít. Možná kdybychom prožili stejný počet společných krizí jako státy staré Evropy, vystupovali bychom kompromisněji a trpělivěji bychom hledali konsenzus mezi velkými a malými členy.

DVĚ PODMÍNKY

Předsednictví EU je především šancí, jak upoutat pozornost nikoli přímo na předsednický stát, ale na jeho programové priority. Česká republika upoutává zatím se zdatnou pomocí prezidenta Václava Klause a výtvarníka Davida Černého pozornost především na sebe - priority zůstávají stranou. Nechci prorokovat ČR při prosazování proklamovaných tří „e" neúspěch, ale reálná je představa, že vláda bude po ukončení předsednictví vypočítávat vnější faktory, které jí zabránily priority účinně prosadit. Jistě, je tu hospodářská a finanční krize, rusko-ukrajinská plynová válka a nedávný konflikt v Gaze. Ty však pouze potvrzují, že ekonomika, energetika a Evropská unie ve světě (tedy tři „e") jsou prioritami navýsost aktuálními a relevantními.
Dobře připravená předsednická země by využila uvedených událostí, aby získala v EU podporu pro vlastní plán, který řeší hospodářské problémy spojené s ekonomickou krizí a energetickou závislost na Rusku. To by však vyžadovalo splnění dvou podmínek. První je existence plánu či programu na řešení problémů ekonomiky a energetiky. Druhou podpora přirozených spojenců. Ty je však třeba získávat trpělivou diplomacií již před začátkem předsednictví. A ukazuje se, že ČR v podstatě nemá ani zcela jasno o své evropské politice ani dlouhodobě definované priority, kterých chce dosáhnout, ani přirozené spojence. S trochou nadsázky lze říct, že naší poslední prioritou ve vztahu k EU byl vstup do ní.

NEVYUŽITÉ PŘÍLEŽITOSTI

Vládní programový dokument Evropa bez bariér je obecný a žádné inovační řešení současných problémů neobsahuje. Spojenci, kteří s námi sdílejí historickou zkušenost a mají i obdobnou váhu na evropském poli, se nabízeli, ale ČR toho nedokázala využít. Visegrád či další integrační uskupení malých a nových členů nesplnily ambice, jež do nich byly vkládané. Visegrádská čtyřka se přitom mohla stát účinnou koordinační platformou pro prosazení názorů nových členských států. Za vzor nám mohla posloužit dlouholetá spolupráce zemí Beneluxu. Možnost budovat stabilní spojenectví se státy s podobným osudem, které mohou společně obohacovat a vyvažovat diskusi o Evropě, byla během Topolánkovy vlády vyměněna za účelovou alianci s Polskem, potažmo za preferování bilaterálních vztahů s USA. Nyní se ukazuje, že to může znamenat mnohem větší blamáž, než je relativní neúspěch českého předsednictví EU.

psáno pro týdeník EURO, publikováno 16. 3. 2009

Komentáře



Anketa

Souhlasíte s zavedením šrotovného v ČR?
Počet hlasů: 102

Odkazy


Kalendář akcí

Tiskové zprávy

23. 5. 2010

Jan Hamáček: Kritika od ministra Chmiela je úsměvná

(Praha 23. května 2010) S potěšením jsem zaznamenal, že do této doby zcela nevýrazný ministr pro evropské záležitosti má nějaký názor. To je ale bohužel jediná pozitivní stránka jeho dnešního vystoupení.

12. 11. 2009

Karel Schwarzenberg by měl vysvětlit výši odměn svého náměstka

Na základě informací otištěných v týdeníku Euro č. 44/2009 vyjadřuji vážné znepokojení nad hospodařením ministerstva zahraničních věcí v období Topolánkovy vlády.

12. 8. 2009

Pozvánka na tiskovou konferenci

Kandidáti ČSSD do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za okres Mladá Boleslav si Vás dovolují pozvat na tiskovou konferenci spojenou se startem volební kampaně. Tisková konference se bude konat v pondělí 17. srpna od 15 hodin na sekretariátě ČSSD Mladá Boleslav, Husova ulice 192.


Prosím počkejte než se můj poslední tweet načte...