CASA – opět trpí státní kasa

LIDOVÉ NOVINY 5.8.2011 - Situace okolo armádních přepravních letounů CASA C-295M se začíná povážlivě komplikovat a získává charakteristiky typické pro téměř všechny velké armádní zakázky. Smutný příběh, který dnes můžeme v přímém přenosu sledovat, je však výsledkem celé řady rozhodnutí, která vedou do období, kdy byla ministryní obrany Vlasta Parkanová (tehdy ještě KDU-ČSL, dnes TOP 09). Až v posledních měsících se začalo ukazovat, že kritika nákupu těchto strojů ze strany ČSSD byla rozhodně namístě. A co víc, měla reálný základ.
Celý tendr na nákup taktických přepravních letounů schválila ještě
vláda Mirka Topolánka, která však tou dobou již byla v demisi. V
Topolánkově vládě seděli dnešní ministr obrany Alexandr Vondra, současný
premiér Petr Nečas, tehdejší i dnešní ministr financí Miroslav Kalousek
či právě Vlasta Parkanová, dnes místopředsedkyně Poslanecké sněmovny.
Petr Nečas po vyhraných volbách v loňském roce mluvil o tom, že armáda
již nesmí být „dojnou krávou pro privilegované firmy“. Alexandr Vondra
zase sliboval „sekání chapadel armádní korupční chobotnice“. Po dlouhé
měsíce se však nedělo nic, pouze společnost Omnipol dostávala nové a
nové lhůty na odstranění závad. Ty nedokázala odstranit do konce dubna,
pak do poloviny června, aby to nakonec nezvládla ani do konce července.
Alibi pro nevypsání tendru V celém tomto kontraktu je přitom celá řada
dosud nezodpovězených otázek. Ukazuje se, že údajně výhodná výměna pěti
podzvukových letounů L-159 za jeden transportní letoun CASA sloužila
pravděpodobně pouze jako alibi pro nevypsání řádného výběrového řízení.
Přitom experti z řad armády i odborné veřejnosti již v té době
upozorňovali na to, že stroj CASA není pro naši armádu vhodný a v celé
řadě charakteristik zaostává za svými konkurenty. Kapitolou samou pro
sebe je cena letounů. Pokud jednotková cena u české CASA vychází téměř
na miliardu korun, dostáváme se tak na cenu srovnatelnou se strojem
C-130 Herkules (cca 60 mil. USD), který je ovšem minimálně o třídu výše.
Mimochodem, v koncepcích výstavby Armády ČR z let 2002 a 2003 se
mluvilo o potřebě nákupu velkokapacitních letounů, tedy právě například
herkulesů. Na tento zásadní rozpor upozornil ve svém nálezu i Nejvyšší
kontrolní úřad.
Co teď s letouny, které možná nikdy nebudou pořádně létat, a pokud ano,
stejně pravděpodobně nebudou zcela vyhovovat potřebám naší armády?
Zastávám názor, že nejlepším možným řešením by bylo odstoupení od
smlouvy a následné vypsání řádného výběrového řízení, za které bychom se
nemuseli stydět, zbytečně bychom neplatili prostředníkům a neudělali
bychom si mezinárodní ostudu.
Poslední otázkou, kterou bychom si měli položit, je, zda za tento
cirkus v hodnotě několika miliard korun ponese někdo odpovědnost.