Interview s předsedou sněmovního zahraničního výboru Janem Hamáčkem

převzato z www.rozhlas.cz, Jana Šmídová, Petr Holub

V předvečer reparátu irského referenda o Lisabonské smlouvě, v čase českých obstrukcí vůči tomuto dokumentu a také po důležitých parlamentních volbách u našich německých sousedů přijal pozvání sociálně demokratický předseda sněmovního zahraničního výboru Jan Hamáček. Dobrý večer, pane předsedo.

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Dobrý večer.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Nejprve se zaměříme na dlouho odkládanou, v úterý však přece jen podanou stížnost Ústavnímu soudu na přezkoumání kompatibility Lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem. Na soud se obrátila skupina senátorů, zejména z řad ODS. Soudcem zpravodajem pro přezkoumání Lisabonské smlouvy, jak odpovídá českému ústavnímu pořádku, byl včera jmenován předseda soudu Pavel Rychetský. Ten teď musí stížnost prostudovat a zjistit, zda je po formální stránce správná. Pokud bude vše v pořádku, do 3 týdnů by mělo být jasno, kdy soud návrh senátorů projedná. Rychetský přiznává, že cítí tlak z Evropské unie.

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR -------------------- Víme, že celá Evropa čeká, jak dopadne toto řízení. Víme, že koncem října bude zasedat summit Evropské unie. Na tomto summitu se tedy předpokládá, že ty základní otázky by měly být vyřešeny. Předesílám, že já nevím, jestli Ústavní soud bude schopen řízení ukončit svým nálezem přede dnem tohoto summitu, anebo zda to naše jednání se protáhne až třeba do konce roku.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Server Lidovky.cz v této souvislosti informoval o tom, že před 2 týdny jednal Rychetský o Lisabonské smlouvě s německých velvyslancem v Česku Johannesem Haindlem, jehož prý zajímalo, jak dlouho bude soudu trvat než vynese rozsudek. Ostatně to nezajímá jen německého velvyslance. Rychetský ovšem na schůzce nic špatného nevidí. Naopak autory návrhů z řad senátorů schůzka prý velmi zaskočila.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Pane poslanče Hamáčku, co si o celé věci myslíte? Podání té ústavní stížnosti je podle vás obstrukce, kterou činí odpůrci Lisabonské smlouvy, či je to jejich svaté právo, které nelze obejít a je třeba dopřát jim čas a prostor?

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Tak, ono by to možná bylo svaté právo, kdyby ... A to kdyby je zejména, kdyby si páni senátoři nedávali tak načas. Obě komory parlamentu o Lisabonské smlouvě hlasovaly před půl rokem a de facto posledních měsících se nedělo vůbec nic. Oni sice avizovali, že budou podávat stížnost, nicméně nekonali, mezitím podali stížnost na nesouvisející právní normu a na ty prováděcí předpisy, takzvanou Lisabonskou novelu jednacích řádů, kde, já si myslím, že to podání je navíc absurdní. Protože argument, že o případném vázaném mandátu by se mělo rozhodovat ústavní většinou, tak oni ten argument neuplatnili během toho projednávání, ani v dolní, ani v horní komoře. A najednou tedy až poté, co oba dokumenty byly schváleny, tak, tak s tím najednou přicházejí. Takže já ho pokládám za argument zástupný. To je podle mého názoru jasná obstrukce. Koneckonců, když se bavíte s některými ze senátorů, kteří jsou podepsáni pod tou stížností, tak oni se tím ani netají, že to je obstrukce a říkají, že to je legitimní prostředek politického boje. Do jisté míry mají pravdu, na druhou stranu by si měli uvědomit, že tady hazardují s pozicí České republiky a že tady opravdu hrozí velké riziko pro reputaci naší země v zahraničí a pokud jsou odpovědnými politiky, tak by měli akceptovat fakt, že své argumenty položili na stůl během projednávání Lisabonské smlouvy, byli demokraticky přehlasováni, a to ne žádnou většinou jednoho či dvou hlasů, ale bylo to opravdu ústavní většinou v obou komorách. Takže oni ten svůj boj prohráli a bylo by čestné tu prohru přiznat. A nevystavovat naši republiku takovémuto nebezpečí.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Vy jste říkal, že jste mluvil s těmi senátory, kteří si stěžují. Takže jste s nimi asi hovořil o mnoha věcech. A jak vlastně rozumíte tomu jejich postoji? Oni skutečně se vážně obávají, že by se mohlo něco stát České republice? Chtějí zabránit něčemu reálnému?

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Nechci úplně rozkrývat soukromou konverzaci. Ale můj dojem z toho jednání je, že oni se prostě nejsou ochotni smířit s dalším pokračováním evropské integrace. Ty jejich výhrady jsou podle mého názoru hlavně ideologického rázu. A rozhodli se za každou cenu zabránit přijetí Lisabonské smlouvy. Mě to mrzí, protože mám pocit, že ta cena, kterou za to Česká republika už teď platí, je velmi vysoká. A v případě, že by se jim podařilo ten proces zablokovat, tak, či tu Lisabonskou smlouvu úplně zlikvidovat, tak ta cena by byla astronomická, a to si myslím, že bychom neměli být připraveni zaplatit.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Zmínili jsme, že velvyslanec Německa se sešel s předsedou Ústavního soudu panem Pavlem Rychetským. Vy se jistě s diplomaty, evropskými diplomaty scházíte také. Jsou vyděšeni z toho, co se u nás děje? Jaký je váš dojem? Tady se to tak zlehčuje, že se vlastně nic neděje a vlak, evropský vlak pojede dál.

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- My zatím máme "tu výhodu", že všichni očekávají výsledek irského referenda. Nicméně ten bude na stole předpokládám zítra, či pozítří, až se sečtou v Irsku hlasy. Já tedy pevně věřím, že Lisabonská smlouva uspěje. No, a potom se zraky celé Evropy obrátí na Českou republiku a my zůstaneme sami v tom světle ramp a všichni budou chtít vědět, jak to tedy u nás dopadne. Protože samozřejmě se nemůžeme při těch debatách ani vyhnout té domácí politické situaci. A oni říkají ti evropští diplomaté, to, co si děláte u vás doma je vaše věc. Jak sestavujete vládu, jak měníte ústavu, to je samozřejmě plně ve vaší kompetenci. Ale ve chvíli, kdy to vaše rozhodování a ty komplikace na vaší domácí scéně začnou ohrožovat a ovlivňovat stabilitu celé Evropy, to už je zajímá. A bohužel my jsme na nejlepší cestě tu Evropu ohrozit tím, že nejsme schopni dát jasné stanovisko. Oni říkají, a celá Evropa říká, my jsme samozřejmě schopni akceptovat české ano a dokončit tak proces ratifikace. My jsme dokonce schopni akceptovat i české ne a hledat alternativní řešení. Česká republika je suverénní stát a pokud se rozhodne neratifikovat, Evropa se s tím nějak popasuje. Ale to, co oni nejsou schopni akceptovat, je ta nejistota. Protože nikdo z České republiky není schopen říci, kdy k tomu ano nebo k tomu ne dojde. Pořád máme takové to nejasné stanovisko a říkáme, tu Ústavní soud a tu podruhé irské referendum a tu pan prezident. A ta nejistota je to nejhorší, co ta Evropa na nás vnímá.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Ony pochybnosti odpůrců Lisabonské smlouvy, ať už to jsou senátoři, či prezident Václav Klaus, tak oni ale mohou mít nakonec dobrý věcný důvod. Oni říkají, my nechceme další evropskou integraci a obávají se, že zavede Českou republiku do jakési pan evropské federace, kde Češi nakonec budou poslouchat ty silné národy. A třeba by nám to nějak uškodilo. To si nemyslíte, že tato výhrada je na místě?

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Za prvé, já jsem zastáncem dalšího procesu evropské integrace. A z jednoho prostého důvodu, protože já si myslím, že nemáme jinou možnost. Ten svět, v kterém dnes žijeme, je čím dál tím více propojený, globalizovaný. My jsme svědky, a celá ta naše západní civilizace je víceméně svědkem nástupu velkých ekonomik typu Číny, Indie. Pokud chceme v té globální soutěži obstát, tak prostě se musíme spojit a musíme se integrovat. A ta rozhodnutí musíme dělat společně. A ukazuje se, že ten smluvní rámec, který dneska Evropská unie má, prostě nestačí, on byl navržen pro trošku jiné prostředí, pro jiný počet členských států. Pokud, a v tom se teda s prezidentem Klausem asi shodneme, a i se senátory za ODS, pokud podporujeme další rozšiřování Evropské unie, třeba o země západního Balkánu, či potažmo dokonce Turecko, no, tak prostě nemůžeme fungovat na smluvním rámci, který je nastaven na 27 členských států. A už i u těch 27 států naráží na své limity. Takže ta reforma je potřeba. Lisabonská smlouva zavádí, řekněme, pružnější proces rozhodování. Dělá Unii akceschopnější, zejména na té globální úrovni. Konečně zavádí to, po čem naši partneři volají, to znamená takové to jedno telefonní číslo do Bruselu, to znamená toho, buď tedy stálého předsedu Evropské rady "prezidenta Evropské unie", nebo tedy toho vysokého představitele a místopředsedu komise pro zahraniční politiku. To jsou všechno věci, které té Unii pomáhají obstát na globální scéně. A pokud si někdo myslí, že v té současné situaci národní stát o 10 milionech občanů může udělat díru do světa, když to hodně zjednoduším, to je podle mého názoru velmi špatné vidění světa. A ve finále by nám to mohlo ublížit.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- No, ten projekt koneckonců zní rozumně. Vznik jakéhosi velkého ekonomického či politického celku. Ovšem teď je otázka, jestli za to moc nezaplatíme. To je asi ta hlavní námitka. Co tedy zaplatíme?

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- No, já si nemyslím, že zaplatíme moc. Samozřejmě, budeme muset dělat více kompromisů, budeme muset občas asi akceptovat fakt, že ten náš názor vždy nezvítězí v té debatě v Evropské unii, že nebudeme vždy moci vyhrožovat tím právem veta. Nicméně já to nevidím jako nezbytně negativní. Koneckonců ono, když se bavíme o této věci, Česká republika dodneška nebyla schopna zformulovat nějakou jasnou vizi svého působení v Evropské unii. Tak, vzpomeňme si, my jsme ve všech dokumentech zahraničně politických naší země uváděli, že naším cílem je vstup do Evropské unie. To se podařilo. No, a nějak se nám nepodařilo tu naši evropskou vizi přeformulovat a teda najít jiný cíl, co chceme v té Evropě dosáhnout. Naposledy, nebo tím jediným dokumentem, který v této věci byl napsán, byl dokument vlády před českým předsednictvím, kdy tedy jaksi se pokusili sesumarizovat hlavní priority našeho působení v Unii. Ten dokument prošel sněmovními výbory, my jsme k tomu měli spoustu výhrad. Já s ním samozřejmě se nemohu ztotožnit. Nicméně byla to taková první vlaštovka. A my bychom teď se namísto debaty o Lisabonské smlouvě, tu bychom měli co nejrychleji schválit, a měli bychom se soustředit na tu debatu, co v parametrech té nové Evropy, nebo toho nového se..., smluvního uspořádání, chceme dokázat. Jaké jsou naše priority v té ekonomické oblasti, sociální oblasti, třeba i v té oblasti zahraniční politiky, co je tedy náš přínos, co z té Unie chceme, jakou tu Unii chceme. A tedy potom začít i hledat partnery a spojence v rámci Evropské unie. Protože koneckonců Unie vždy je a bude o budování aliancí, koalic, aby tedy ten národní zájem jednotlivých států se prosadil. A bohužel my toto neděláme, protože veškerá naše diplomacie a státní správa, která s tím má co do činění, se snaží řešit Lisabonskou smlouvu a vysvětluje našim partnerům v Unii, proč nejsme schopni ratifikovat.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Vy jste hovořil o té neblahé nejistotě. Zahraniční média spekulují o motivech české hlavy státu. Je možné, že by Klaus zdržoval podpis s cílem umožnit možným vítězům britských voleb, tedy konzervativcům Davida Camerona v květnu příštího roku vypsat referendum o Lisabonské smlouvě? Nejedná tedy Václav Klaus proti zájmům země? Vaše stranická kolegyně místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková mimo jiné navrhuje, aby byl obviněn z velezrady, jiní jej chtějí nechat obžalovat z nečinnosti. Co vy na to? Až takovéhle razantní prostředky by se měly zvolit? Nebo může se stát, že Václav Klaus, až se dozvíme zítra večer, nebo nejpozději v sobotu ránu výsledky irského referenda, nakonec dokument podepíše, stejně jak to slíbil jeho polský kolega Kaczynski, a nebude čekat na projednání té stížnosti senátorů. Protože to se může protáhnout docela dlouho.

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Je do jisté míry paradoxní, že prezidenta republiky, který tak akcentuje národní zájmy, používá argumentaci toho stylu, že očekává, nebo čeká na ratifikační proces v jiných státech. Já si nemyslím, že bychom se měli nechat ovlivnit, ať tedy irskou procedurou, nebo snad tedy nadcházejícími volbami ve Velké Británii. My jsme prostě autonomní, ten náš proces ratifikace je autonomní, měli bychom přihlížet k našim národním zájmům. A neohlížet se na Irsko, či Velkou Británii. To za prvé. Za druhé, ta spekulace s britskými volbami, David Cameron řekl během té své kampaně při volbě předsedy americké konzervativní strany, že v případě, že nebude dokončena ratifikace v Evropě a konzervativci vyhrají volby, že tedy udělá referendum. Já si nejsem úplně jist, že David Cameron je člověk, který chce vstoupit do dějin Evropy tím, že jeho první zahraničně politický krok bude destrukce Evropské unie. Já doufám, chtěl bych věřit, že tomu tak je, že David Cameron tak trošku tiše doufá, že už na to referendum nedojde, protože ratifikace bude ukončena. Mohu se mýlit, ale pokládám ho za racionálního politika a opravdu spor o nové uspořádání velmi pravděpodobně o novou pozici Velké Británie v Evropě, protože tam bychom se museli vracet úplně, úplně ke kořenům těch jednotlivých smluv a jejího uspořádání. Velmi pravděpodobně by nás čekala dvourychlostní Evropa. Všechno tohleto, si myslím, že David Cameron nechce.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- On má navíc docela silnou opozici, ve vnitřních řadách. A jak je to tedy s těmi eventuelními sankcemi, či kroky proti hlavě státu prezidentu Václavu Klausovi?

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Pokud jste sledovali dnešní debatu v Poslanecké sněmovně, tak já si myslím, že velmi dobře to tam popsal pan profesor Jičínský, který při projednávání novely ústavy přesně poukázal na ty problematické pasáže, kdy ústava prostě není úplně precizní a neříká jasně, jak tedy prezident má či nemá postupovat. A je asi evidentní, že by, že by bylo dobré, aby se ty definice zpřesnily. Já nezastávám názor, že prezident má v této věci právo veta. Jsem toho názoru, že pokud obě komory parlamentu ústavní většinou doporučí k ratifikaci takovýto dokument, tak prezident je povinen i tu smlouvu podepsat. Nemyslím si, že odpovídalo jeho postavení v rámci parlamentní demokracie, kdyby de facto mohl na takovouto věc vetovat. To, to ani ti, co psali ústavu, podle mě v úmyslu neměli. Nicméně pravdou je, že pokud by tedy ani po irském referendu, a ani po případném verdiktu Ústavního soudu ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Takže myslíte si, že Václav Klaus bude čekat na ten verdikt Ústavního soudu?

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- No, tak on to říká. On, on do jisté míry využívá všech možných krytů, za které se tedy může schovat. Ať je to tedy Irsko, anebo, nebo tedy těch 17 senátorů. A vyčkává. Já chci věřit, že prezident si je vědom všech těch rizik a všech těch nákladů tohoto konání a doufám, že buď po irském referendu, nebo tedy po verdiktu Ústavního soudu, který, já si myslím, že přijde relativně rychle, tak že ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Dnes Pavel Rychetský řekl, že by to mohlo být do měsíce. Takže poněkud zkrátil to ...

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Tak ona, ona ta stížnost, po pravdě řečeno, není příliš sofistikovaná. A já ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Viděl jste ji?

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Viděl jsem ji. Mám pocit, že jistá šance, že bude odmítnuta pro zmatečnost. Ale i dokonce kdyby ji soud ústavní přijal, tak to není na nějaké dlouhé zamýšlení se, tam se, předpokládám, bude čekat na stanoviska jednotlivých aktérů. A poté by to nemusel být tak dlouhý proces.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře. A pokud tedy, vy mi pořád utíkáte z té otázky, a také musí dostat slovo kolega Petr Holub. Takže pokud by stále Václav Klaus váhal, obvinění z velezrady, z nečinnosti, hlasy jsou různé, ozývají se i ostatně z nitra vaší strany.

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Tak, velezrada, to je asi silné kafe. Ale každopádně stálo by za to najít konstrukci, a já jsem ústavní právník, takže nejsem schopen tedy přesně tu konstrukci definovat. Ale nějaký způsob tedy podání k relevantnímu soudu, předpokládám tedy k ústavnímu. To podání by mělo vyjasnit, zda tedy prezident může otálet, či dokonce nepodepsat, nebo zda tedy ústava předpokládá, že prezident po souhlasu obou komor smlouvu podepsat musí. To by asi stálo za to, aby se vyjasnilo.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Evropa je z českého postoje nervózní, ohlasů je celá řada. Hovoří se například o tom, že by Češi za podpis mohli dostat nějaké významné komisařské místo v Evropské komisi. Říká se, že Češi zdrží schválení Lisabonské smlouvy až do příštího roku. A také se hovoří o tom, že by Čechy, pokud skutečně budou takhle úspěšně zdržovat, mohla čekat nějaká sankce. Jak si tedy myslíte, že to dopadne? Třeba té sankce se máme bát jako něčeho reálného?

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Já si těžko dokážu představit, že by nás někdo sankcionoval za náš vnitrostátní ratifikační proces. Samozřejmě vzbuzuje to jistou nervozitu a já už jsem o tom mluvil, že Evropa čeká na jasné slovo a je schopná žít jaksi s oběma alternativami. To, že to komplikuje vyjednávání o komisi, je jasné, protože vlastně ti co vyjednávají o komisi ani nevědí, podle jakého smluvního rámce se ta komise bude skládat. Takže to je samozřejmě komplikace. A za druhé v to českém případě to, to komplikuje ještě fakt, že my ani nevíme, kdo tím komisařem by měl být. Takže ono se velmi těžko vyjednává o podpoře pro českého zástupce, když netušíme, kdo by to měl být. Ono v tom srpnu nebo začátkem září to možná šlo, protože tam se dalo vyjednávat o portfoliu. Ale teď už ta situace se trošku vyjasňuje, koneckonců máme za sebou i německé volby, což byl velký milník v těch vyjednáváních. A nyní už prostě nastal čas, aby jednotlivé státy daly karty na stůl a řekly, nejen my chceme toto portfolio, ale toto je náš člověk na to portfolio. A čím déle budeme otálet, jak tedy s Lisabonem, tak i s tou nominací našeho člověka, tak tím asi hůře. Protože ty jednotlivé státy už začínají vyjednávat a stavět ty koalice a rozebírat si ty lukrativní portfolia. A pokud Česká republika bude působit tímto nejasným dojmem, no, tak nás nikdo nebude brát jako seriózního partnera.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Možná, že jsme opravdu tak, jak se říká slovensky prefíkaní, že těmito lavírovacími kroky nakonec nás uspokojí právě tím vlivným postem třeba eurokomisaře pro energetiku. Prostě musíme těm Čechům něco nabídnout, aby se konečně umoudřili, možná zní v Bruselu.

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- O politice panují různé představy, ale takovýto koňský handl, to asi, to asi opravdu není.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Já jenom vás přeruším, že velvyslankyně České republiky při Evropské unii dnes reagovala s tím, že takovýto obchod moc reálný není. Takže paní Vicenová asi dobře ví, co ...

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Já v tomto souhlasím s paní velvyslankyní Vicenovou. To je velmi obtížné si představit. A dokonce i ti vyjednávací partneři, tak to by musel být jakýsi obchod, hypotetický obchod mezi čelními evropskými představiteli a prezidentem Klausem. No, a toto si opravdu obtížně dokážu představit. Protože, je to přece jenom pan prezident, který dneska má všechny trumfy v ruce. A on je tím jediným představitelem České republiky, který má to rozhodnutí na svých bedrech a on to rozhodne.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Nicméně předseda zahraničního výboru sněmovny Jan Hamáček si jistě dovede představit to, o čem budeme mluvit nyní. A ptáme se. Má už ČSSD o osobě eurokomisaře jasno? Váš předseda Paroubek se v Bruselu sešel s šéfem Evropské komise José Manuelem Barrosem. Jednali spolu o Lisabonské smlouvě, současné politické situaci a také o postu na eurokomisaře. Podle Jiřího Paroubka má stávající komisař Vladimír Špidla v Bruselu velmi dobrou pověst.

Jiří PAROUBEK, předseda ČSSD -------------------- Já jsem se snažil zjistit, jaká je podpora pro pana Špidlu. Má velmi slušnou šanci na velkou reputaci tady v Bruselu. Takže sociální demokracie teď zúžuje svůj, na základě i toho, co jsem se dozvěděl v Bruselu, zúžuje svůj návrh ze dvou lidí, zatím jsme uvažovali i o profesorovi Švejnarovi, jenom na pana Špidlu. Věcí vlády je, jak rozhodne.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Jak dále uvedl předseda ČSSD Paroubek, kandidatura na eurokomisaře z řad ODS nemá velkou šanci na úspěch. Pane Hamáčku, Jan Švejnar tedy z vašeho výběru patrně vypadl. Má však ještě podporu zelených a možná i dalších poslanců. Kdo kromě vás podpoří Vladimíra Špidlu? Předseda ODS Topolánek je tedy mimo hru. Jiří Paroubek ovšem dnes před novináři zcela nevyloučil možnost, že by podpořil právě svého rivala Mirka Topolánka pro případnou kandidaturu na eurokomisaře. "Začal bych ho brát vážněji v případě, že by Topolánek zajistil, aby představitelé ODS přestali podávat ústavní stížnosti kvůli Lisabonské smlouvě." Řekl Paroubek. Topolánek ale hned zopakoval, že o post českého eurokomisaře neusiluje. Paroubkovi pak v nadsázce vzkázal, že do Bruselu, ne-li někam dál, by měl z české politické scény zmizet spíše on. Tak z Bruselu jsem se zase dostali do těch českých vod. Ale začněme to rozebírat. Takže Vladimír Špidla je v tuto chvíli už vaším jediným kandidátem na eurokomisaře?

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Je to tak. Vladimír Špidla byl úspěšným, a je úspěšným komisařem. On má relativně komplikované portfolio. Nicméně podařilo se mu těmi úskalími proplout celkem úspěšně. Má v Bruselu slušné renomé. Koneckonců ona ta nová Evropská komise bude muset spolupracovat s oběma hlavními proudy. V Evropském parlamentu. A zrovna Barroso by asi uvítal někoho, kdo může komunikovat s tou středolevou částí Evropského parlamentu a těch lidí v té nové komisi asi nebude mnoho. Protože sociální demokracie evropská je, nebo bude rázně oslabená a ty jednotlivé národní státy vysílají spíše středopravicové politiky. Tak to je určitě i velká deviza Vladimíra Špidly. Koneckonců ty alternativy, které se nabízejí, tak asi by bylo dobré se na ně dívat primárně z hlediska zájmu státu. A zájmem České republiky je mít co nejsilnější zastoupení v té Evropské komisi. A já si myslím, že vzhledem k tomu, co jsem řekl, Vladimír Špidla je schopen získat silné portfolio, ať je to to současné, nebo případně nějakým způsobem posílené i formou případného místopředsednictví v komisi. A to by asi pro Českou republiku bylo zajímavé. Ti ostatní kandidáti, já si třeba profesora Švejnara velmi vážím, přece ale jenom on je člověk spíše za prvé z akademického prostředí a za druhé spíše z toho prostředí Spojených států. Chápu, že on by asi byl vynikající komisař pro nějaký ten ekonomický resort. Tam to by byla velmi silná váha. Ale na druhou stranu ty ekonomické resorty jsou velmi lukrativní a velké státy již avizovaly, že mají své kandidáty ještě v této oblasti. Tak to je samozřejmě pro pana profesora Švejnara jistá komplikace. A pokud se bavíme o kandidátech z toho pravého spektra, tak já si myslím, že všichni ti, kteří byli nějakým způsobem spojeni s působením Topolánkovy vlády, ať je to tedy pan expremiér sám, či Alexandr Vondra. Tak oni s sebou prostě nesou tu zátěž z českého předsednictví. A Evropa si stále ještě pamatuje působení té naší vlády, ať je to otázka Gazy, kdy se nám podařilo, vládě České republiky se podařilo rozzlobit, či znejistět některé naše evropské partnery, nebo ať je to ten slavný projev o cestě do pekel ve Štrasburku pana expremiéra Topolánka. Takže tím chci říci, že tito kandidáti mají za sebou jistou zátěž a nemuseli by být přijímáni všemi členskými státy, což u Vladimíra Špidly nehrozí.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A pan předseda Barosso má ovšem při výběru českého komisaře pouze poradní hlas, když to tak řeknu. Rozhodovat se bude v Praze. Nejspíše v rámci vlády, pokud tedy nedojde k nějaké předběžné dohodě. A dá se říct, že vy byste měli většinu pro svého kandidáta pana Špidlu? Nebylo by možná jednodušší prostě přistoupit na Topolánka a byl by klid?

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Já bych, já bych preferoval, aby došlo k nějaké dohodě. A já jsem to i přiostřil samozřejmě i tu cestu a v případě, že bychom jaksi nadsadili stranické zájmy zájmům republiky, tak myslím, že je logické a evidentní, že asi Vladimír Špidla je schopen získat to nejsilnější portfolio z těch všech kandidátů. Ale já chápu, že je to trošku idealistický přístup. Že ten stranický pohled tam bude. Takže můžeme se dostat potom na nějaké, řekněme, hlasování ve vládě a asi u některých těch kandidátů většinu získá. Je to samozřejmě úkolem našich politických špiček, aby ta jednání vedly. A já sis myslím, že pak ve finále nějaký kandidát ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- No, to doufejme.

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- ... z vlády, z vlády vyjde. Když to bude Vladimír Špidla, já budu, já budu jedině rád.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Takže domníváte se, že by se nemohl vynořit ještě nějaký jiný kandidát, černý kůň na poslední chvíli, například Jan Fischer, současný premiér, který možná by byl přijatelný pro celé politické spektrum.

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Současný pan premiér má v Evropě dobrou reputaci, to určitě. Jemu se podařilo zachránit de facto to české předsednictví. Ale tam je jeden klíčový argument, a to je to, že by případná nominace pana premiéra Fischera znamenala pád vlády v České republice, protože by se musel hledat jiný premiér. A to si nemyslím, že si ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- To už by bylo asi moc.

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- ... že si můžeme dovolit v současné situaci. Takže asi musíme hledat někoho, někoho jiného. Samozřejmě, nemůžeme vyloučit žádné překvapení. Může dojít, ale tomu dávám opravdu malé procento, k tomu, že dojde k nějakému k linči a pak by se asi hledal někdo úplně jiný, typu slovenského komisaře, kdy Slováci tedy vyslali kariérního diplomata. Ale to si myslím, že takovéto nouzové řešení, já bych opravdu preferoval politické řešení, nejlépe člověka s, se zkušeností z Bruselu a tím ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Hovořili jsme o těch obchodech, které se nedějí v Bruselu, ale v Česku se dějí velmi zhusta. Už jsme to tady naznačili. Takže třeba Topolánek do Bruselu a senátoři ODS a další představitelé strany už nebudou se obracet k Ústavnímu soudu. Byla by to prostě dohoda na politické scéně.

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Ano, ale ta by asi nezajistila ratifikaci Lisabonské smlouvy. Ta by zajistila možná odstranění jedné z překážek, a to jsou ty podání k Ústavnímu soudu. Nicméně stále platí to, že tím, kdo rozhoduje o budoucnosti Lisabonské smlouvy a budoucnosti evropské integrace je v tuto chvíli prezident republiky a on se z toho prostě nemůže vyvinit. Je to jeho plná odpovědnost a je to na něm.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Tak, kdo bude za Čechy nominován eurokomisařem, to asi uvidíme v nejbližších týdnech třeba. Věřme, že do konce října. Ovšem už zítra se asi dozvíme, jak dopadlo irské referendum o Lisabonské smlouvě. To je také důležitý krok. Já jsem se vás chtěl zeptat, jestli máte nějaké informace, jak by to tak asi mohlo skončit?

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Tak, tyto věci jsou velmi obtížné odhadovat. Koneckonců ta minulá kampaň v Irsku nebyla vůbec o Lisabonské smlouvě. Ta spíš byla o těch obavách, které bylo pan Ganley a jeho strana nebo hnutí Libertas schopen v irské společnosti vytvořit. Já doufám, že za prvé neúspěch tohoto hnutí v evropských volbách a současně garance, které byly Irsku poskytnuty ze strany Evropské unie, rozptýlily ty irské obavy. Do jisté míry svou roli tady sehrála i ta současná hospodářská krize. I Irsko podle mě vidí, že je potřeba další integrace, tak že ta čísla zatím vypadají docela dobře. Nicméně nemůžeme vyloučit překvapení. Já doufám a všechny informace mě k tomu vedou, že napodruhé ta smlouva v Irsku uspěje. A pak již to bude jenom na České republice. Protože prezident Kaczynski avizoval, že Lisabonskou smlouvu po irském referendu podepíše.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A Studio STOP dnes hovoří s předsedou sněmovního zahraničního výboru Janem Hamáčkem.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Pane předsedo, o minulém víkendu proběhly německé volby do Bundestagu. Jejich výsledky opět potvrdily v kancléřském křesle Angelu Merkelovou. Z pohledu České republiky a její zahraniční politiky se tím něco mění, nebo prostě jedeme dál a všechno je stejné?

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Z pohledu české zahraniční politiky se v této chvíli nemění nic. My máme s kancléřkou Merkelovou svou zkušenost z toho minulého období. A mimochodem, pokud se zeptáte našich diplomatů, kteří byli zodpovědni za české předsednictví, kdo byl tím nejbližším spojencem České republiky v tom půlročním období, tak se všichni shodli na tom, že to bylo právě Německo, že osoba kancléřky Merkelové v tom hrála klíčovou roli. Ona Českou republiku velmi dobře zná, koneckonců tady i studovala. Má pro nás jistou slabost a myslím si, že bylo i jejím zájmem České republice pomoci a učinila tak. Takže nemění se nic. Co se samozřejmě změní, je obsazení ministerstva zahraničních věcí, kdy odchází, nebo odejde Frank Walter Steinmeier a velmi pravděpodobně nastoupí Guido Westerwelle, což je trošku ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Z FDP.

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Z FDP, což je trošku taková neznámá. On se rád ztotožňuje nebo nechává inspirovat svým velkým předchůdcem z FDP panem ministrem Genscherem, což pokud by on navázal na jeho politiku vůči zemím střední a východní Evropy, tak to by bylo jedině pozitivní. Nicméně přece jenom je asi potřeba vyčkat na to, až, zda teda vůbec a až se ujme úřadu spolkového ministra zahraničních věcí a jaká, jaké budou jeho první slova a kroky. Z toho, co mám možnost číst z jeho vystoupení a z jeho působení, tak on v principu nezpochybňoval ty hlavní osy německé zahraniční politiky v období velké koalice. Takže dá se očekávat, že to bude v drtivé většině kontinuita.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Merkelová vyměnila koalici, se kterou chce vládnout. V tom minulém období vládla společně se sociálními demokraty, byla to tedy velká koalice. A v čele té velké koalice úspěšně čelila ekonomické krizi, jinak by nebyla znovu zvolena. A činila to zvláště zvyšováním státních výdajů, což pomohlo i české ekonomice, protože díky německému šrotovnému se zlepšila i produkce českých automobilových továren. Teď jejím hlavním partnerem liberální demokrat Guido Westerwelle, o kterém jsme mluvili. A dá se tedy čekat, že se ta hospodářská politika, či protikrizová politika německé vlády změní. Můžeme to poznat i takhle za tou šumavskou hranicí?

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Určitě. Určitě to poznáme. Protože, jak se říká, když si německá ekonomika zlomí nohu, tak česká začne kulhat. A koneckonců, já jsem z Mladé Boleslavi, takže, takže přesně vím, o čem to je a ve Škodovce každý pohyb na tom německém trhu je, je velmi cítit. Dnes bylo oznámeno, že po ukončení německého šrotovného musí Škodovka vysadit výrobu Fabii na dva dny, protože prostě poklesla poptávka. Takže ta propojenost je tam naprosto evidentní. Jak k té věci budou přistupovat liberálové, je otázka. Já jsem zaznamenal, že i čelní představitelé FDP říkají, že teď je o to prosadit sociální podobu tržního hospodářství, tím tak trošku jakoby naznačují jistou kontinuitu, ale samozřejmě budou tam asi drobné korekce a nuance. Ale spíše v té oblasti vnitropolitické v Německu. SPD hodně trvala na výdajích v sociální oblasti, prosazovala minimální mzdu, 57, kolektivní smlouvy, posilování role odborů. To se asi od FDP čekat nedá. Ale ta vyjednávání jsou zatím v plném proudu, ještě dokonce nevíme, jak ta vláda bude sestavena, takže bych, bych s tím hodnocením počkal až na, řekněme, programové prohlášení nové německé vlády.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Ono je velmi pravděpodobné, že Angela Merkelová vyjde některým požadavkům liberálů vstříc. Ti třeba žádají snížení daní, menší ochranu zaměstnanců na trhu práce, absolutně se nebude uvažovat o nějaké minimální mzdě. To si myslíte, že jsou všechno věci, které se budou týkat jenom Němců a my to můžeme se zájmem sledovat, jak to Němcům šlape? Je to asi tak?

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Asi ano. Spíše nás bude zajímat, jak se to projeví na zdraví německé ekonomiky. Samozřejmě já doufám, že ta krize, pokud není za námi, tak že už jsme se odrazili ode dna, že německá ekonomika začne šlapat lépe a pak samozřejmě by to mělo svůj efekt i u nás.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A my tedy budeme hlavně sledovat, jak tam funguje ta ekonomika a budeme držet palce té vládě, ať už je jakákoliv, aby ji zvedla z toho krizového dna.

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Tak určitě. Samozřejmě asi to, politiky nové německé vlády se musí odrazit, já, řekněme, prioritách Německa v rámci Evropské unie, tam možná dojde také k jistým korekcím, že v těch některých oblastech Německo trošku změní akcent. Ale to jsou věci, které přijdou v horizontu měsíců, rozhodně ne bezprostředně.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Hovořili jsme už o roli Angely Merkelové na evropské scéně. Ten její druhý mandát posílí ještě její pozici už tak silnou v rámci Evropské unie? Potažmo tedy samozřejmě roli Německa jako takového.

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Já myslím, že ano. Ona dokázala i v tom prvním období, že je schopnou nejen tedy kancléřkou, ale i diplomatkou. Já si myslím, že například německý vztah k Číně a její osobní postoj v této věci je toho dobrým důkazem. Ona nejen, že byla schopna vyjednat pro Německo velmi dobré podmínky, zejména tedy proněmecké podmínky v Číně, ale současně nikdy jaksi neslevila z těch svých, z těch svých základních hodnot. Ona vždy při těch jednáních zmiňovala otázku lidských práv v Číně. Ona se dokonce, pokud se nepletu, sešla i s Dalajlámou. Takže ona je trošku důkazem toho, že na jednu stranu lze z pozice teda silného státu s Čínou dosáhnout úspěchu při těch obchodních jednáních, a současně tedy i jaksi neztratit tvář. Takže myslím si, že má, má dobrou pozici a koneckonců ta koalice, kterou, kterou nyní staví, tak to je ta koalice snů. Ona, ona vždycky mluvila o tom, že je potřeba pro, z hlediska CDU-CSU dosáhnout té černo-žluté koalice. A chápala velkou koalici s SPD jako dočasné či nouzové řešení. Nyní se tedy jí naplnilo a má všechny předpoklady k tomu, aby jaksi naplnila ta očekávání. Pro nás jako sociální demokraty samozřejmě je to zpráva ne úplně dobrá, protože to komplikuje situaci naší sesterské straně v Německu, ale musíme jaksi respektovat výsledky voleb.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Tak sociální demokrat tedy hájil a obdivoval křesťanskou demokratku. A teď jsme se dostali na tu druhou polovinu politického spektra. Vaše sesterská SPD zaznamenala velmi tvrdou porážku. Čekal jste to, že to bude až tak hrozné?

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- No, tak po pravdě řečeno, já jsem to čekal. Protože ono to opravdu směřovalo k nejhoršímu výsledku od druhé světové války. Myslím nejhoršímu výsledku SPD. A to není nic, co by vzniklo přes noc, to je dlouhodobá krize. Je to asi dáno, nebo ty kořeny té, té současné situace německé SPD jsou asi již v těch minulých volbách německých, kdy vlastně vláda Gerharda Schrödera neuspěla. Asi primárně z důvodů ekonomických a z těch důvodů, že lidé prostě nepochopili ty reformy, které Gerhard Schröder zaváděl. A to se stalo potom, prostě tu stranu uvrhlo do trošku nejistoty. Oni hodně střídali předsedy, došlo tam k takovému přetlačování mezi těmi, řekněme, zastánci moderní SPD a pokračováním toho odkazu Gerharda Schrödera. A těmi lidmi, které reprezentuje třeba Andrea Nahles nebo, nebo starosta Berlína Wowereit. To znamená těmi, kteří spíše chtějí tu stranu vrátit k těm kořenům a posunout doleva, jsou otevřenější spolupráci s Die Linke. Takže ta situace v SPD je komplikovaná. Ona samozřejmě doplatila na velkou koalici, to je naprosto evidentní a, a trošku i možná poučení pro českou realitu. Prostě ten druhý ve velké koalici, ať se snaží, jak se snaží, tak vždycky bude ve stínu, zejména tedy ve stínu takto charismatické osoby, jako je Angela Merkel. A pak již, pak již se s tím nedá moc dělat. Takže tyto, tyto faktory v kombinaci zapříčinily, a samozřejmě, jsem zapomněl, samozřejmě velmi silná kritika zleva. Z té nově vzniklé, de facto, strany. Levicové, která vznikla zčásti z nespokojenců kolem Oskara Lafontaina, nespokojenců z SPD a bývalé PDS. Takže tyto tři faktory asi, to nemohlo dopadnout jinak, než že SPD neuspěla. Čeká ji sebereflexe, čeká ji hledání nového předsedy a já doufám, že ten svůj pobyt v opozici využije k nějaké obnově. My máme velmi úzké kontakty a zcela jistě se budeme snažit získat od našich kolegů co nejvíce informací a také se z té situace poučit.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Ale teď německé noviny otiskují často takové obrázkové série, které mají třeba nadpis 7 let úpadku SPD. To je tam teď takový šlágr novinový. Vy jste říkal, a v tom se tedy shodujete právě s těmito obrázkovými sériemi, že ta strana nebyla jednotná, nedokázala úplně přesně jasně říct, kam má ta její politika směřovat. Také řada voličů to vzala tak, že sociální demokraté zradili tu svou původní politiku. Bylo tam asi hodně nedorozumění. Ovšem je tady ještě jeden výklad, který se netýká jenom SPD. Tam v těch volbách ztratily obě dvě velké strany, jak sociální, tak křesťanští demokraté. A vysvětluje se to tím, že zkrátka nedokázali oslovit nové voličské skupiny, zvláště v těch velkých městech, tím se myslí samozřejmě mladé lidi. Ale míní se tím třeba i drobní podnikatelé, z jihu Německa. Není to trochu memento i pro velké strany v České republice, konkrétně pro sociální demokracii, že vy už budete teď odkázáni jenom na starší voliče jako byla v těchto volbách SPD? A jen těžko budete hledat cestu k těm mladším lidem stejně jako SPD to teď bude velice obtížně zkoušet?

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Tak samozřejmě, to, je to riziko. My jsme si ho vědomi a snažíme se v rámci našich možností to riziko eliminovat. Snažíme se komunikovat s mladou generací. Používáme i ty nejmodernější prostředky komunikace po Internetu, věci jako je YouTube, jako je Facebook. To je samozřejmě cesta, snažili jsme se sociální demokracii modernizovat. Ten proces je stále ještě v běhu, snažíme se nabízet alternativy pro mladé lidi, pro mladé rodiny, což si myslím, že je velmi zajímavý a klíčový segment našich voličů. A na to je potřeba se soustředit. Ale ono, já si myslím, že ten problém je celoevropský. Ty zaběhlé politické strany prostě ztrácejí své voliče. Já nevím, jestli tím řešení je, řešením je koncept Baracka Obamy, který byl schopen prostě nadchnout voliče a zvednout je ze židlí a dovést je do, do volebních uren. Ale prostě je to, je to cesta, je potřeba vrátit se ke kořenům. Koneckonců Barack Obama byl, jak se říká, v Americe /nepřeloženo/, to znamená on se snažil, on vyšel z toho prostředí, on se snažil, přesvědčoval lidi, že má smysl se politicky angažovat a aby, aby chodili k volbám, aby se zajímali o věci veřejné. A to je asi ten koncept, který bychom měli, měli následovat. Prostě vysvětlit lidem, že má smysl se o politiku zajímat, protože pokud se nezajímají, tak ztrácejí možnost ovlivnit ty věci kolem sebe a nejít volit není řešení.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- To by ta česká politika ale musela vypadat trochu jinak, aby přitáhla více zájemců. Ale vraťme se radši tedy na německou scénu. Pane Hamáčku, proč se prosadily jiné levicové alternativy, tedy Zelení a Die Linke? Die Linke nejsou takoví páriové politiky jako je třeba u nás KSČM. Ovšem v nutné zkratce, je vůbec možné srovnávat pozice těchto dvou stran?

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Asi ano. Minimálně v tom, v tom aspektu, že jak Die Linke, tak KSČM jsou prostě velmi silnou ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Takže ideová výbava.

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Ne, relativně silnou silou, která je schopna kritizovat sociální demokracii zleva. A to jak tady, tak v Německu. V Německu je prostě evidentní, že toto bylo možné díky tomu, že SPD ve velké koalici musela dělat kompromisy. Já když jsem viděl v Berlíně plakáty strany Die Linke, které říkaly Raus aus Afghánistán, což samozřejmě je věc, která je velmi nepopulární v Německu, ačkoliv Bundeswehr není nasazen na jihu, ale přeci jenom Němci asi ne velmi dobře vnímají působení své armády v zahraničí.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Hm, tam byl ten velký malér těsně před volbami, že?

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Navíc onen německý plukovník, který nařídil ten, nařídil ten nálet, také vstoupil do německé kampaně volební svým rozhodnutím. Takže na tom příkladu Afghánistánu se snažím ilustrovat to, že SPD byla ve velmi obtížné situaci. A zase, ona byla v té roli toho slabšího partnera, který nutně je trošku ve stínu toho prvního většího. A neuspěla.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- SPD bude samozřejmě svou situaci řešit, bude hledat, jak osloví voliče ve velkých městech. Ovšem ještě předtím bude hledat nového předsedu. Teď je největším favoritem ještě dosluhující ministr životního prostředí Sigmar Gabriel. Ten by měl oslovit mládež, také se mu říká Sigi Pop. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli je i vaším favoritem v čele SPD?

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Já ještě než vám dáme slovo, tak Angela Merkelová, žena, nejmocnější žena ve světové politice, neměli by sociální demokraté vsadit na nějakou ženu? Pak by se to možná vrátilo ...

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Myslíte němečtí sociální demokraté.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- No, samozřejmě němečtí sociální demokraté, ale proč by se nenaučili, nepoučili také čeští sociální demokraté?

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Tak, němečtí sociální demokraté mají velmi silnou ženu. A ona je do jisté míry v pozadí toho celého problému. Nebo té situace. Protože Andrea Nahles, bývalá předsedkyně Jusos, byla tím, nebo tou osobou, která je de facto donutila tehdy k odstoupení předsedu Münteferinga. A ona spustila celý ten proces hledání nových předsedů Mathiase Platzecka, potom Kurta Becka. Takže ona je, ona je velmi silná, ona představuje takové to nové nebo mladé křídlo SPD právě to, které chce návrat spíše, spíše doleva. A ona je velmi populární. Takže to je samozřejmě alternativa. V tom krátkodobém horizontu se asi dá čekat, že Sigmar Gabriel uspěje. A on je, on je asi tím ideálním kandidátem. Protože on nepochází ani z jednoho z těch křídel, je takovým sjednotitelem, nebo tím, na kom se jsou obě křídla schopna dohodnout. Nicméně z toho dlouhodobějšího pohledu si nemyslím, že on je někým, kdo by vedl SPD do, a mohu se tedy mýlit, ale já si totiž myslím, že není tím, kdo by vedl SPD do příštích voleb. Spíš mu připadne role jakéhosi stabilizátora. Nicméně pak asi je otevřena cesta k nějaké generační změně. A tam mně vychází jako velmi silný kandidát berlínský primátor Klaus Wowereit. Protože on je stále ještě relativně mladý, je člověk, který má za sebou úspěch, úspěšné vládnutí v hlavním městě Německa. Z Berlína se mu podařilo vybudovat evropskou metropoli. A on dokonce má i jistou zkušenost v komunikaci s, s tou levicovou stranou, protože oni spolu vládnou na berlínské radnici. A to je prostě ten problém, který SPD bude muset řešit. Takže kdybych si měl vsadit, tak bych skoro řekl, že on je tím budoucím lídrem SPD.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Náš čas se chýlí, ale já mám ještě skromnou otázku. SPD prohrála volby v Německu, dá se čekat, že levice prohraje volby v Británii, je na tom špatně ve Francii, v Itálii. Není tedy výsledek německých voleb důkazem, že nadchází soumrak evropské levice?

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- To je samozřejmě otázka na dalších 50 minut, ale já prosím o maximální stručnost.

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Je to, je to velké varování. A je velký úkol pro sociální demokracii v celé Evropě, aby se pokusila zamyslet a tu situaci nějakým způsobem reflektovat. Je pravdou, že Evropské sociální demokracii prostě chybí lídři formátu Lionela Jospina, Tonyho Blaira, Gerharda Schrödera, Görana Perssona. Prostě tady odešla celá jedna generace evropských levicových politiků a bohužel zatím se ještě nepodařilo lidi obdobného formátu vygenerovat a já jsem hodně sázel na španělského premiéra Zapatera, ale on se bohužel věnuje spíš domácím věcem a do té Evropské sociální demokracie nepronikl. Uvidíme, uvidíme, ale je to samozřejmě problém a myslím si, že primárně ten problém je personální. Nicméně i ideologický. A nicméně ale v té ideové rovině si myslím, že Evropští sociální demokrati jsou schopni formulovat zajímavé, zajímavé dokumenty. Koneckonců ten manifest, který byl zveřejněn před evropskými volbami, to je velmi propracovaný dokument, který asi tak ukazuje, jak my jako sociální demokraté vidíme Evropu dvacátého prvního století. Ale není to jenom o tom, mít dobrý program, ale potřebujeme také lidi, kteří ho odprezentují a tam na té evropské úrovni trošku selháváme.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Říká host dnešního Interview Studia STOP předseda sněmovního zahraničního výboru Jan Hamáček. Děkujeme za vaše prognózy, názory, informace a zase někdy na shledanou.

Jan HAMÁČEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/ -------------------- Děkuji, na shledanou.