Prezident Klaus údajně chce k Lisabonské smlouvě poznámku o Listině základních práv

8. 10. 2009  |  Z médií

thn-cro_logo.jpg

převzato z www.rozhlas.cz

O Lisabonské smlouvě a procesu její ratifikace zejména v České republice telefonicky mluvili český prezident Václav Klaus a za předsedající zemi Evropské unie švédský premiér Fredrik Reinfeldt. Co přesně prezident Klaus v telefonátu řekl, Pražský hrad sdělit nechce. Podle zprávy agentury Reuters ale český prezident žádá připojit ke smlouvě poznámku týkající se Charty základních práv EU.

PŘÍLOHA: ZÁZNAM DIALOGU SE SENÁTOREM KUBEROU

Švédský premiér Reinfeldt totiž zpravodajské agentuře Reuters sdělil, že Klaus požaduje před svým podpisem ratifikačního dokumentu, aby byla k Lisabonské smlouvě připojená dvouvětá poznámka týkající se Listiny základních práv.
Českému rozhlasu potvrdil Klausův pořadavek pod zárukou anonymity i diplomatický zdroj v Bruselu, obeznámený s okolnostmi rozhovoru. Nejmenovaný diplomat řekl, že by se i tak krátký text musel odsouhlasit na summitu Unie na konci října.
Listina základních práv Evropské unie, přijatá členskými státy už v roce 2000 ve francouzském Nice, se stane závaznou, pokud Lisabonská smlouva vstoupí v platnost.
Podle dalšího vyjádření ministerského předsedy Švédska pro Reuters Klaus chce, aby jeho požadavek přijala Rada Evropské unie. Český prezident mu ale prý neupřesnil, jak by jeho poznámka měla vypadat. Jen oznámil, že to objasní po očekávaném rozhodnutí českého Ústavního soudu o souladu Lisabonské smlouvy s Ústavou ČR.
Poslanec Jan Hamáček (ČSSD) v Radiofóru Českého rozhlasu 1 vybídl k opatrnosti, protože agenturní informace není potvrzená z prezidentovy strany. Zdůraznil současně, že eventuální Klausova podmínka je neuskutečnitelná, protože do Lisabonské smlouvy už nelze zasahovat.
Senátor Jaroslav Kubera (ODS) naopak ve vysílání Radiožurnálu údajný prezidentův požadavek přivítal s tím, že teď půjde vymoci si nějaké ústupky. Ratifikaci Lisabonské smlouvy po dvojím irském referendu nazval podvodem.
Senátor Alexandr Vondra (ODS) vyjádřil překvapení nad novým krokem Václava Klause. Jak řekl ve zpravodajském souhrnu Radiožurnálu Stalo se dnes, myslí si, že prezident hledá nějaké nové východisko a čeká, až odkryje své karty.
Europoslanec za ČSSD Libor Rouček to označil za nešťastný tah, další, který Česká republika vůči parterům v Evropské unii učinila. Prezident by podle něj už do procesu ratifikace neměl zasahovat, naopak by měl respektovat parlamentní demokracii v Česku.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS), který také jednal s představiteli předsednické země Švédska, ve večerním vysílání Českého rozhlasu 1 doplnil, že stále věří, že prezident Lisabonskou smlouvu podepíše. O jeho podmínce se vyjádřil, že přišla v nevhodný čas.
Bez podpisu prezidenta není ratifikace Lisabonské smlouvy v České republice dokončená. Česko je spolu s Polskem poslední členskou zemí EU, která Lisabonskou smlouvu neratifikovala. Polský prezident Lech Kaczynski podepíše ratifikační dokument ke smlouvě v sobotu.

Přílohy

Komentáře



Anketa

Měl by ministr Drábek, odpovědný za chaos na úřadech práce odstoupit?
Počet hlasů: 2

Odkazy


Kalendář akcí

Tiskové zprávy

20. 9. 2011

Závěry NKÚ v korupční kauze ministerstva obrany jsou šokující, žádám okamžité prošetření celé věci

Závěry NKÚ v případě kauzy zamýšlené nemocniční ubytovny s hotelem při Ústřední vojenské nemocnici patrně nejsou pro její aktéry nijak překvapivé. Jako stínový ministr obrany jsem ale touto kauzou šokován - nejen drzostí těch, kdo měli moc a zcela evidentně a drze, bez ohledu na platné zákony, vytunelovali státní pokladnu, ale zejména tím, že postrádám informace o jakémkoliv policejním šetření.

4. 9. 2011

Plán ministerstva obrany zavést povinné odvody je nesystémový a neřeší aktuální situaci

Česká strana sociálně demokratická zásadně nesouhlasí s návrhem ministerstva obrany na opětovné zavedení odvodů do armády. Vláda by měla zajistit dostatek finančních prostředků pro profesionální armádu, aby mohla plnit své povinnosti, a ne vymýšlet místo toho neefektivní nápady. Návrat k jakémukoliv modelu odvodů a povinné vojenské služby je krokem zpět.

15. 7. 2011

Další pokles výdajů na obranu může být pro armádu kritický

Dopis generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmusssena, který se podle informací Mladé fronty Dnes obrátil na ministerského předsedu Petra Nečase je důkazem, že strmé snižování výdajů na provoz armády s velkým znepokojením sledují i naši zahraniční partneři. Sociální demokracie přitom dlouhodobě upozorňuje na neuspokojivou situaci v rozpočtu ministerstva obrany a Rasmussenův dopis je toho jen důkazem.

Prosím počkejte než se můj poslední tweet načte...