Rozhovor s poslancem Janem Hamáčkem

Kompletní přepis pořadu Studio STOP Českého rozhlasu 6, který byl vysílán 14. 6. 2007. Audiozáznam naleznete zde (download) nebo zde (stream).

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý večer na okruhu Českého rozhlasu 6. Posloucháte Studio STOP, které vám každý čtvrtek od dvaadvaceti hodin a deseti minut nabízí profilový rozhovor se zajímavou osobností z naší politické scény. Dnes ho pro vás připravili Terezie Jirásková a -

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
- a Petr Holub. Pozvání do studia dnes přijal poslanec za sociální demokracii a zároveň předseda zahraničního výboru sněmovny Jan Hamáček. Dobrý večer.

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Dobrý večer.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý večer.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Vy patříte k lidem, kteří mají na starosti českou zahraniční politiku. Jakým směrem se tedy ubírá?

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Tak možná na začátek by stálo za to se trošku pobavit o tom, jaký je kontext té současné zahraniční politiky a k jakému vývoji v ní došlo za dobu vládnutí této vlády. Já si myslím, že je zde vidět značná tendence k revizi zahraniční politiky vlád, které zde vládly minulých osm let, to znamená vlád sociální demokracie a zejména té vlády poslední. Vláda Jiřího Paroubka se snažila dělat politiku proevropskou, politiku, která dávala důraz na transatlantickou vazbu, ale rovněž nezapomínala na takovou tu, čemu se pracovně říkalo politika všech azimutů, to znamená dobré vztahy s partnery, například s Ruskem, s Čínou, s arabskými státy nebo se zeměmi Latinské Ameriky. A pokud se podíváme na politiku této vlády, tak já mám pocit, že je orientována příliš jedním směrem, příliš tím směrem transatlantickým a trošku zapomíná na ty ostatní pilíře, které zde byly nebo na které se bral ohled za té vlády minulé.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A proč to vlastně tato vláda dělá? Vysvětlili vám to kolegové z ODS například?

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
No, tak to je trošku problém, protože tato vláda se moc nechce bavit o zahraniční politice ve sněmovně, maximálně možná na úrovni výborů, tam občas někdo přijde a informaci podá, ale určitě jste zaznamenali, že v drtivé většině případů, kdy opozice by žádala o zařazení nějakého bodu na program sněmovny, tak nám nebylo vyhověno. Posledním příkladem je žádost nebo návrh na projednání informace o návštěvě amerického prezidenta, bylo odmítnuto. Chtěli jsme informace o mandátu vlády na summit Evropské unie, který nás čeká, rovněž odmítnuto.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A když odhlédneme od těchto sporů, tak myslíte si, že ten nový směr, který znamená, že se víc blížíme ke Spojeným státům a je tam větší odstup od Evropské unie, natož od Ruska, že tedy tento směr je něčím nepříznivý pro nás?

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Tak já mám zato, že zahraniční politika státu naší velikosti, státu, který je v naší geografické poloze, by měla být vyvážená. A prostě z těch třech pilířů, si myslím, že není možné jeden preferovat na úkor těch ostatních a my prostě jsme členy Evropské unie, to je rozhodnutí, které učinili občané České republiky v referendu, dobrovolně jsme vstoupili. Já jsem přesvědčen, že naším národním zájmem, tím nejvyšším nebo jedním z nejvyšších národních zájmu je naše členství v silné Evropské unii, tak by to měla naše zahraniční politika zohlednit.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A pokud hovoříme o pozici, kterou si Česká republika buduje právě v Evropské unii, tak víme, že nás čeká předsednictví Evropské unie, a to od ledna roku 2009. Mezitím bude předsedající zemí ještě Francie, jejíž postoj a kroky budou připravovat půdu tomu našemu předsednictví. Podívejme se nejprve na končící předsednictví Německa, které se uzavře koncem měsíce. Ještě předtím, již příští týden proběhne berlínský summit. Jaký vy osobně předpokládáte výsledek? Vznikne jízdní řád pro přijetí nové euroústavy?

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Tak já od toho summitu očekávám v principu dvě věci. Za prvé, že dojde ke shodě právě nad tím, co jste říkala vy, to znamená nad jízdním řádem, a rovněž věřím, že se, že dojde k maximální shodě nad textem té, té případné smlouvy. To jsou dvě věci, které od toho summitu očekávám a věřím, že to skončí úspěchem.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Hlavní komplikací, aspoň podle toho, co se říká, ještě před tím summitem při debatě o euroústavě má být Polsko, které s Německem ani s Francií nesouhlasí v tom nejdůležitějším bodě, a tím je přerozdělení hlasů v evropské radě. Podle Poláků příliš posiluje roli Německa a dalších velkých zemí, naopak poškozuje ostatní, především země střední velikosti, mezi něž patří právě Polsko. Také Česká republika představila při debatách o euroústavě celkem radikální postoj, pokud jde o to odmítání či skepsi, a dokonce podporuje to polské tažení. Dá se tím něco získat podle vás?

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Tak máte pravdu, Česká republika jako jediný stát podle mých informací z Evropské unie podporuje snahu Polska znovu otevřít debatu o hlasování v radě nebo o rozdělení hlasů v radě. Ta shoda nebo ten současný mechanismus, tak jak je navržen, se rodil velmi těžko, je to výsledek komplikované dohody, kompromisů z různých stran. A já si myslím, že pokud bychom to znovu otevřeli, debatu o takovéto věci, tak otevíráme Pandořinu skříňku, která prostě nám znemožní dosáhnout jakékoliv shody, protože bychom si prostě zopakovali tu, tu debatu, která tady byla, ale už se obávám, že ne s tak pozitivním výsledkem. Já dost dobře nechápu, co vede Vládu České republiky k tomu, že podporuje ten polský požadavek. Víte, ono celé, celé to existování v té Evropské unie je o tom, jak to kdo pochopí. Já chápu Evropskou unii jako prostor, kde jednotlivé státy hledají pro svoje názory spojence a snaží se přesvědčit své partnery o tom, že ten názor, který prosazují, je správný a že stojí za to jej podpořit a nevidím Evropskou unii jako prostor, kde se nějakým bojovým hlasováním o desetiny procenta válcuje váš oponent. Tudíž ani se nebojím toho, že v tom návrhu, který je výsledkem kompromisu a byl obsažen v té ústavní smlouvě, trošičku ta váha České republiky klesla a bylo to o zanedbatelnou částku, de facto nepodstatnou, protože prostě se nebojím toho, že by nás někdy někdo válcoval. Unie to nedělala doteď a nevěřím, že by to dělala. Ale je možné, že někteří z mých kolegů to vidí jinak a potom uvažují v těch desetinách procenta a síle jejich hlasů.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
My jsme se již před natáčením bavili, že česká vláda chce prosazovat ještě další opatření a to je takzvaná červená karta, ta znamená, že národní parlamenty by mohly kdykoliv odmítnout nějaký verdikt Evropské rady, pokud by se nelíbil. To se vám taky zdá přehnané?

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Tak já ... ono by možná stálo za to projít všechny čtyři ty, ty hlavní výhrady, které má Česká republika k ústavní smlouvě. Kromě toho, té výhradě k rozdělení hlasů, kterou jsme již probrali, tak je to to, co říkáte vy, to je červená nebo oranžová karta, to, že to Česká republika podporuje, jsem se dozvěděl ze záznamu jednání mezi panem předsedou vlády Topolánkem a panem předsedou vlády Nizozemí Balkenendem, kdy to je původně nizozemský návrh a spočívá v tom, že by jistá část, zatím nespecifikovaná, národních parlamentů mohla zablokovat legislativu, která by vzešla ze strany komise na cestě do Evropského parlamentu, a tato legislativa už by se dále neprojednávala, proto červená karta. Já se obávám, a konzultoval jsem to i s odborníky na evropskou legislativu, že to je velmi problematický požadavek. On na první pohled zní zajímavě, národní parlamenty vystaví stopku evropským byrokratům, nicméně ten proces Evropské unie je velmi jasně nalinkován a rovněž to, co odejde z komise do Evropského parlamentu a dále, projde nějakým procesem. A červená karta hned na začátku toho procesu by znamenala, že tu legislativu neprojednáme a to je trošku paradoxní v případě České republiky, protože my na jednu stranu říkáme, že chceme odstraňovat bariéry, je to koneckonců i motto našeho předsednictví. A třeba jedna konkrétní věc, to byla směrnice o službách, která podle mého názoru pokročila v odstraňování bariér, by podle mého názoru, kdyby existovala červená karta, nebyla vůbec přijata, protože ona vyvolávala obrovské kontroverze, řekněme, v těch starších členských státech a rozhodně nějaké národní parlamenty by asi tu červenou kartu vystavily. To znamená, my na jednu stranu říkáme, že chceme odstraňování bariér, což se asi neobejde bez kontroverzních právních předpisů, ale na druhou stranu podporujeme mechanismus, který takovéto odstraňování může závažným způsobem zablokovat. Takže, v tomto já té pozici nerozumím. Další, další výhradou je to, že ten text současný obsahuje jakési kvazistátní symboly. Tak já nevím, jestli je zásadní otázkou pro naše spoluobčany, zda má Evropské unie vlajku, nebo nemá, protože to není jenom o tom ministrovi zahraničí, kterého více méně máme již dnes jako Evropská unie, jmenuje se to vysoký představitel, je to Javier Solana, ústava předpokládala, že se to bude, ta funkce, jmenovat ministr zahraničí, bude to místopředseda komise a dá se mu tím jistý mandát nebo silnější mandát pro vyjednávání z pozice Evropské unie na mezinárodní scéně. A naše vláda bojuje proti všem symbolům, to znamená nejen proti ministrovi, ale bojuje i proti vlajce, hymně, mottu a Dni Evropy. Já nevím, co vadí naší vládě na Dni Evropy a na vlajce, na modré vlajce se žlutými hvězdami, přijde mi to trošku podivné a jeden z poslanců, když se ptal ministra Vondry v Bruselu, proč tak Česká republika činí, tak to označil přímo za dětinské a já s ním v tomto souhlasím.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Ještě nějaký čtvrtý případ je tam, se kterým Česká republika nesouhlasí?

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
To není věc, se kterou by Česká republika nesouhlasila, to má být ten hlavní přínos České republiky vyjednáváním o novém textu a to je takzvaný princip oboustranné flexibility. Já jsem jej pochopil tak, že je to snaha, aby v případě, že se některé kompetence neosvědčí nebo nebude spokojenost s jejich vykonáváním na evropské úrovni, takže bude možné je předat zpět na úroveň národní. Tak to není nic nového, to je obsaženo i v současném textu ústavy, ne takto explicitně, ale lze to z toho textu dovodit. Ale pokud je toto tím hlavním mottem, přínosem České republiky, za co Česká republika je ochotna se bít, tak se nabízí logická otázka, zda máme příklad nějaké takové kompetence, která by stála za to být převedena na národní úroveň. A bohužel nikdo z vládních představitelů nebyl schopen, naposledy dnes během interpelací byl tázán přesně takto předseda vlády, a nikdo není schopen jmenovat jednu konkrétní kompetenci, kterou bychom chtěli převést zpátky na národní úroveň. Takže, já se ptám, jaký je smysl boje za takovouto normu, když nevíme, jak by vypadalo její praktické naplnění.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Vám se tedy postup České republiky, který je plánován na berlínský summit, vůbec nelíbí. Můžete vy jako sociální demokracie do toho nějak zasáhnout, ať už že oslovíte vládu nebo že naopak oslovíte nějaké partnery v Evropě?

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Tak z pozice opoziční strany se do toho zasahuje velmi těžko, toto je v kompetenci vlády a vláda samozřejmě se může rozhodnout jít dvěma směry. Může jít buď tím směrem, kterým jde dosud, to znamená, že nebude hledat konsensus v zahraniční politice a ty své představy si prostě prosadí silou ve sněmovně, většinou jednoho, dvou hlasů, podle toho, jak to hlasování vyjde a prostě s opozicí se bavit nebude. To je možné a zatím to tak vláda dělá. Já si myslím, že to je ale z dlouhodobého hlediska škodlivé, protože to jaksi brání kontinuitě české zahraniční politiky a dělá to z našeho státu trošku nečitelného partnera. Já bych uvítal to, kdyby se vláda aspoň v těch zásadních otázkách, jako je pozice České republiky v rámci Evropy, koneckonců vyjednávání o naší bezpečnosti formou přistoupení k tomu protiraketovému systému, to jsou tak zásadní věci, o kterých by vláda podle mého názoru vláda měla mluvit s opozicí a ta debata by se vést měla. My jsme k ní připraveni, je otázka, zda je připravena vláda.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
To nevypadá, že by byla připravena. Tak co se stane, když tedy k tomu nedojde?

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Tak ono je otázka, co, co bude vláda v tom, na tom summitu vyjednat. Já nechci odhadovat, jaký bude výsledek jednání, jednání jednotlivých nebo představitelů jednotlivých členských států. Já bych samozřejmě jako sociální demokrat byl nejradši, kdyby se ten výsledný dokument co nejblíže přibližoval tomu původnímu textu ústavní smlouvy. Dokážu si představit i jak by ten konkrétní návrh mohl vypadat, koneckonců zaznělo to i v pondělí na debatě v Bruselu, že by se samostatně schválila ta část jedna, část dvě, to znamená ta část, která se týká institucí, plus charta jako jeden balík samozřejmě pod jiným názvem a ten text by se trošku upravil podle těch nejzásadnějších výhrad jednotlivých členských států a to si myslím, že by byl dobrý výsledek. Otázka samozřejmě je, zda pro toto bude možné nalézt kompromis. Já jsem optimista a věřím, že naše vláda zjistí, že teď ty výhrady, které prezentuje, nejsou tak zásadní a trošku sleví a přispěje tak k nalezení kompromisu.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme se nyní chvíli věnovat našemu blížícímu se předsednictví. Nicméně před tím naším předsednictvím ještě bude předsedat Unii Francie. Zvolením prezidenta Sarkozyho se Francie podle slov prezidenta vrátila zpátky do Evropy. Mezi novinky, které chce Nicolas Sarkozy zavést, patří například to, že na jeho oficiálním portrétu budou vlajky Francie a Evropské unie. Vzhledem k tomu, že nyní je ústava neprůchodná, Sarkozy navrhuje užší dokument, stanovující proevropskou unii, cituji, "institucionální pravidla, která jí umožní lépe fungovat", chce zřídit funkci ministra zahraničí, modifikovat pravidlo jednomyslnosti, které by se mělo uplatňovat například při prosazování imigrační politiky. Mezi jeho priority dále patří výrazné zlepšení vztahů se Spojenými státy. Sarkozy dále navrhuje vytvoření neformální skupiny šesti evropských mocností, do nichž by bylo zapojeno právě také Polsko a prezident Sarkozy říká, že "je třeba jít rychle, protože jsme ztratili mnoho času". Tolik citace. Pokud se postoje Francie během toho jejich předsednictví ponesou v duchu, v jakých o nich mluví Sarkozy v tuto chvíli, může na ně Česká republika nějakým způsobem navázat?

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Tak to je otázka, která je do jisté míry předčasná, protože my asi velmi těžko můžeme odhadnout, jak právě dopadnou ta vyjednávání o textu smlouvy a v jakém rámci se budeme pohybovat. Každopádně s tím, co vy jste říkala, tam je spousta věcí, se kterými se dá souhlasit a já si myslím, že to řešení, o kterém jsem tady mluvil, to znamená ratifikace nebo odsouhlasení těch prvních dvou částí, částí ústavní smlouvy bez toho obrovského balíku politik, který by se potom musel vyřešit nějakým jiným způsobem, tak to by mohlo jít naproti tomu Sarkozyho návrhu minismlouvy nebo menší smlouvy. Mluvil o zachování funkce ministra zahraničních věcí, s tím lze rovněž souhlasit. Posílení prvků většinového hlasování, samozřejmě. Nevím, jestli zrovna tou klíčovou oblastí je imigrace, ale dokážu si to představit v oblasti zahraniční politiky. Takže, z toho vyjádření prezidenta Sarkozyho se mi zdá, že Francie jede na ten summitu s úmyslem se dohodnout. Takže, mě to do jisté míry naplňuje optimismem. Co se týká jejich, jejich předsednictví, já jsem zatím neměl možnost vidět nějaké okruhy priorit francouzské vlády. Je to logické, všichni čekali na to, jak dopadnou prezidentské volby. Ten tým, který se zformoval, je nový, ale věřím, že tím úkolem, jedním z prioritních úkolů bude příprava francouzského předsednictví a já věřím, že již probíhají konzultace na té odborné úrovni nebo na úrovni úřednické mezi Českou republikou a právě Francií a Švédskem na přípravě toho osmnáctiměsíčního cyklu tak, abychom, abychom byli schopni vzájemně na sebe navázat a abychom našli nějaké, nějaké otázky nebo nějakou červenou nit, kterou by těch osmnáct měsíců šlo krásně svázat, tak jako se to daří tomu současnému předsednictví, které má, má s těmi, s Portugalci a se Slovinci mají dohodu na některých otázkách, které prosazují společně a to samé bychom měli dohodnout my s Francouzi a Švédy.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Já jsem slyšel jednoho z vašich stranických kolegů, který komentoval volbu pana Sarkozyho francouzským prezidentem, a ten říkal, že z pohledu další integrace či české politiky je dokonce pan Sarkozy lepší než socialistická kandidátka Ségolene Royalová. Sdílíte taky tento paradoxní názor?

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Já bych se nerad, nerad dostal do stranického konfliktu se socialistickou stranou. Ne, pravdou je to, že, že z pohledu České republiky asi ta pozice Sarkozyho byla propracovanější a ve svém důsledku výhodnější. Problém, a to je možná i důvod, proč Ségolene Royalová neuspěla, byl v tom, že ona nebyla schopná ty svoje myšlenky a vize zformovat tak jasně, jako se to podařilo současnému francouzskému prezidentovi. Každopádně já mám za to, že Francie vždycky byla, je a bude klíčovým partnerem pro Českou republiku a věřím, že pod vedením prezidenta Sarkozyho ty naše vztahy budou jenom, jenom dobré.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete ještě nějak více zkonkretizovat, jak se Česká republika v tuto chvíli připravuje na to naše předsednictví?

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Co třeba v té věci může udělat parlament? Tam přece jenom jste přes zahraniční politiku.

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Tak tohle to je spíš, tohle to je spíš otázka pro předsedu evropského výboru, kolegu Lišku, který je vlastně tím hlavním gesčním výborem, ale samozřejmě zahraniční výbor tu otázku sleduje také. My jsme již několikrát na výboru měli představitele ministerstva zahraničních věcí i vlastně nového, tehdy nového místopředsedu vlády pro evropské záležitosti Vondru. On nás informoval o tom, jak probíhají přípravy. Je pravda, že probíhá příprava koncepčních materiálů, my jsem s tím materiálem byli dokonce seznámeni, z toho já jsem čerpal, když jsem mluvil o tom, že my jako Česká republika si jako své motto pravděpodobně zvolí slogan Evropa bez bariér, to je v tom návrhu materiálu a tímto směrem je snaha toho týmu, který připravuje předsednictví, je snaha ten, to naše předsednictví směřovat. Co v tom může udělat parlament? Tak samozřejmě parlament má svoji roli při tom předsednictví, probíhají jednání s partnerskými parlamenty, proběhne zasedání předsedů evropských výborů, předsedů zahraničních výborů, rozhodně nespočet seminářů a debat. Ale ještě před tím, než se k tomu předsednictví dostaneme, tak já věřím, že se vláda do parlamentu vrátí a seznámí nás detailněji s těmi prioritami nebo s tím, co chce Česká republika během toho předsednictví prosazovat, abychom aspoň měli možnost se k tomu vyjádřit a aby to byl konsensuální projekt, protože pokud vláda nechce dělat zahraniční politiku konsensuálně, je to její právo, ale nedělat evropské předsednictví konsensuálně, to už, to už je nebezpečné.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Z vašeho pohledu to bude tedy více cest do Francie nebo do Švédska, když to tak zjednoduším.

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Tak nejen, samozřejmě tam bude klíčová koordinace s našimi partnery před a po našem předsednictví. Je potřeba mluvit se všemi a je právě třeba využít toho období do našeho předsednictví k budování kontaktů, protože, a to se hodně zapomíná nebo moc se o tom nemluví, já mám pocit, že zatím se mluví jenom o tom, jak bychom měli zvládnout chod té Evropské unie zevnitř, to znamená připravit jednání těch všech orgánů, komisí, výborů, technicky to zajistit, a trošku se zapomíná na to, a to je oblast, která mi přísluší více, že rovněž také budeme koordinovat tu vnější politiku Evropské unie, že my budeme moderovat všechny ty, všechna ta jednání v těch problematických místech. Tam se může stát cokoliv, po světě je spousta ohnisek konfliktů, ve kterých Evropská unie hraje větší či menší roli při jejich řešení, například nedávno Kongu. Já nechci nic předjímat, ale může se stát, že, že dojde k nějaké krizi a to Česká republika bude muset nějakým způsobem zvládnout a je potřeba využít tu dobu do roku 2009 právě k budování kontaktů v těch problémových místech, abychom pak znali a věděli, znali ty partnery a věděli, s kým jednáme a to si myslím, že je velký úkol pro ministerstvo zahraničních věcí.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A jste spokojen s tím, co se zatím děje v tomto směru?

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Ono, ono to trošku souvisí, a teď jsme se vrátili takovým velkým obloukem na začátek, pokud chceme mít kontakty v těch problematických oblastech po celém světě, tak, tak musíme dělat vyváženou zahraniční politiku. A to se nám zatím moc nedaří.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě by nás zajímal váš názor na jednu věc. 1. května roku 2004 se Evropská unie rozšířila na pětadvacet členů, spolu s Českou republikou přistoupily pro osvěžení Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Malta a Kypr. 1. ledna 2007 se Evropská unie rozšířila o Bulharsko a Rumunsko. V současné době se o členství v Evropské unii ucházejí tři země: Turecko, Chorvatsko a Makedonie. Nás by zajímalo, jaký je váš postoj vůči vstupu těchto zemí do Evropské unie?

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Tak předpokladem úspěšného završení vyjednávání s těmito zeměmi je to, že, že tyto země splní ta kritéria, která jsou na ně kladena a před tím, než tato kritéria splní, tak se o plném členství nebo o vstupu nedá mluvit. Ten proces nějakým způsobem postupuje, tu s větším či menším úspěchem a já věřím, že v době nebo až ta kritéria budou naplněna, tak tyto země budou moci vstoupit do Evropské unie. Já nejsem apriori odpůrcem vstupu ani jedné z těchto zemí do Unie. Možná by bylo hezké a já jsem to i říkal na návštěvě u našich chorvatských partnerů, kdybychom během toho našeho předsednictví mohli přivítat Chorvatsko v Evropské unii, bylo by to takové, byl by to takový pěkný symbol toho česko-chorvatského přátelství. Ale je to velmi ambiciózní cíl a záleží na procesu těch vyjednávání.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Vy osobně si dokážete představit, že zemí, která bude mít největší váhu hlasů v Evropské radě, bude Turecko, což by tedy mělo?

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Tak já si to představit dokážu, otázka je, jak ta Evropská unie bude vypadat v době, kdy do ní Turecko bude vstupovat. Já rozhodně nejsem, nejsem nebo si nepředstavuji, že to je otázka dvou, tří, pěti let, ten proces vyjednávání je velmi komplikovaný. Koneckonců ukazuje se, že, že je potřeba, aby i Turecko plnilo své, jak se říká, domácí úkoly. Víte, že na podzim loňského roku vyvstal trošku problém, některé kapitoly, které byly rozjednány, tak se, tak se, tak se zmrazily a to, myslím, že dokazuje, že to vyjednávání je velmi komplikované, rozhodně to není otázka pár let.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kromě nadcházejícího předsednictví tu ovšem máme ještě další, naléhavější starost, kterou je čerpání evropských fondů. Ministři slibují, že každý rok dostaneme sto miliard korun na modernizaci celé země, začít se mělo již letos. Dosud však Česko s Evropskou komisí ani nedohodlo národní strategický referenční rámec, což je jakýsi obecný plán na čerpání dotací. Z toho je zřejmé, že Brusel první peníze pošle někdy na podzim příštího roku. Jestli se dá situace zachránit, na to jsme se nedávno zeptali právě ve Studiu STOP ministra zemědělství Petra Gandaloviče.

Petr GANDALOVIČ, ministr zemědělství /ODS/ /ukázka/
--------------------
Pokud se týká těch jednotlivých dokumentů, které se s Evropskou unií projednávají, ono je to skutečně obtížné jednání a kdo se v tom vyzná, tak musí uznat, že to není jenom vina našich vyjednavačů, že celá řada těch stanovisek Evropské komise se průběžně mění. Například, pokud mě poslouchají starostové měst a obcí, tak se to týká vodohospodářských projektů, se kterými jsme měli a máme dlouhodobě velké starosti. Takže, když bych to shrnul, Národní strategický referenční rámec, už to tady používáme asi potřetí, to je ten základní a klíčový dokument. Můžeme jej přirovnat, řekněme, k jakémusi dlouhodobému záměru, vlastně k takovému velkému rozpočtu těch evropských fondů. Věřím, bude po těch jednáních schválen už v nejbližších měsících. To ovšem neznamená, že některé ty operační programy už se nemohou otevírat, například Operační program Podnikání už vyhlásil výzvy a podobně.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Národní strategický referenční rámec byl odeslán loni v květnu a teď se ve zhruba stejné podobě vyjednává s Evropskou komisí. Ovlivní toto zdržení čerpání peněz? Hovoří opět ministr zemědělství za ODS Petr Gandalovič.

Petr GANDALOVIČ, ministr zemědělství /ODS/ /ukázka/
--------------------
K tomuto plánu došli v říjnu poměrně zásadní připomínky, to znamená, že on asi nebyl tak úplně v pořádku, ono se na tom muselo poměrně dost intenzivně pracovat a musím dokonce říci, že jsme byli trošku na rozpacích, do jaké míry jej měnit, protože jsme věděli ... s celou řadou věcí jsme nesouhlasili, ale věděli jsme, že pokud jej začneme měnit zásadněji, tak právě způsobíme ještě větší zpoždění. Tudíž jsme celou řadu těch věcí museli převzít od svých předchůdců, činit pouze částečné změny. Já například připomenu to, že jsme v té době zvýšili podíl peněz, které budou rozdělovat kraje, to si myslím, že je významné. Snížili jsme podíl peněz na takzvané měkké projekty, které tradičně Česká republika velmi špatně čerpá a zvýšili jsme peníze do těch investičních projektů, to jsou například ty dálnice. Takže, my jsme změny udělali, my jsme skutečně tyto změny museli projednat s Evropskou komisí a kdybychom u toho byli od začátku, asi bychom to dělali ještě úplně jinak, ale to už nebylo možné.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvedl pro Český rozhlas ministr zemědělství za ODS Petr Gandalovič.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A my hovoříme ve studiu Českého rozhlasu 6 s Janem Hamáčkem, který je poslancem za sociální demokracii a předsedou zahraničního výboru. Pane poslanče, jsem se chtěl zeptat, jestli souhlasíte s panem ministrem Gandalovičem který říkal, že současná vláda i nakonec ta předchozí, první Topolánkova, mají jakýsi záchranný plán, kterým nakonec evropské peníze do České republiky dostanou. Souhlasíte s tímto výkladem? Protože z toho by vyplývalo, že vy, vaše strana jste něco zanedbali.

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
No, já nemohu souhlasit s tím, že naše strana něco zanedbala. Tam z toho vyjádření jasně zaznělo, že ten návrh Národního referenčního plánu byl odeslán do Bruselu v květnu loňského roku a jak víte, v červnu byly volby. Pravda, ještě chvíli byla zodpovědná za chod této země vláda v demisi, ale od září už je to plně v rukou Občanské demokratické strany a jejích koaličních partnerů a já se obávám, že kdyby ministerstvo pro místní rozvoj, zejména jeho vedení, a teďka myslím to současné, protože si myslím, že pan ministr Gandalovič byl dobrým ministrem pro místní rozvoj a podařilo se mu spoustu věcí, spoustu věcí dojednat a prosadit, ale bohužel to současné vedení ministerstva od té doby, co tam nastoupilo, tak se podle mého názoru spíše soustředilo na řešení osobních problémů a jednání s advokáty a přípravu a studium spisů než na čerpání nebo přípravu čerpání prostředků. A pokud to ministerstvo není řízeno, tak se to musí někde projevit. A bohužel toto šlo podle mých informací ještě ruku v ruce s dost značným propouštěním odborníků z ministerstva nebo odchodem odborníků, částečně propouštěním, částečně v důsledku výpovědí z vlastní vůle. A pak samozřejmě ministerstvo, které není řízeno a současně, pokud z něj odejdou ti klíčoví odborníci, tak je paralyzováno a pak je potřeba vymýšlet záchranné plány.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Mezi evropskými zeměmi, které patří do té staré patnáctky, je jedna, je to Řecko, které dokáže čerpat z evropských fondů tak zhruba pouze kolem těch dvou třetin slíbené částky, tím je tedy nejhorší. Dá se v tuto chvíli už strašit třeba tím, že Češi budou noví Řekové, nebo přece jenom je ještě čas zachránit situaci?

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Tak já bych, jak se říká, neházel flintu do žita, tam existuje ten princip N plus 3, to znamená, my do jisté míry můžeme ty peníze před sebou, jak se říká, valit, ale jenom je otázka času, kdy už ten balík bude příliš velký, takže ... a bude velmi těžko administrovatelný. To znamená, není vše ztraceno, ale asi nastal čas k nějakému záchrannému plánu a pokud vláda něco takového připravuje, tak je to naprosto na místě, protože naší ambicí by nemělo být skončit jako Řecko, to rozhodně ne. Ty peníze z Evropské unie jsou naprosto jedinečná příležitost pro obce, kraje, regiony a pro naši republiku a byla by škoda je nevyčerpat, protože takováto příležitost se prostě nebude opakovat. Je to odpovědností potom všech těch, kteří se v tomto procesu angažovali, pokud, pokud to selže.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A vy byste nějaký rozumný záchranný plán určitě podpořili.

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Ale zcela, zcela jistě. My nejsme opozice, která praktikuje nulovou toleranci, to je koneckonců vidět i na hlasování ve sněmovně. To znamená, pokud vláda přijde s rozumným návrhem toho, jak tu situaci zachránit a obhájí si to ve sněmovně, tak věřím, že sociální demokracie takovýto plán podpoří.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Potíže se rýsují také v dalších bodech evropské politiky, tentokrát jde o naplnění jedné ze základních svobod Unie, tedy svobody pohybu. Pozemní kontroly na hraničním přechodu s Rakouskem a Německem mají zaniknout konkrétně k 31. 12. 2007, letištní kontroly nejpozději v březnu 2008. Je tu ovšem překážka v postoji Rakouska. Jeho ministr vnitra dosud tvrdí,že rozšíření Schengenského prostoru není předem jisté. Proč podle vašeho názoru Rakousko zpochybňuje vstup Česka do Schengenu? A může ho vetovat?

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Tak já jsem nezaznamenal, že by Rakousko nějak oficiálně odmítalo vstup České republiky do Schengenského prostoru nebo že by blokovalo rozšíření Schengenu. Je to vyjádření rakouského ministra vnitra, není to oficiální pozice rakouské vlády. Tam je potřeba vidět to, že rozhodnutí rady ministrů již padlo, tento závěr potvrdilo Portugalsko jako nastupující předsednická země, že tedy Schengen bude rozšířen. A aby ta otázka byla znovu otevřena, tak by to znamenalo, že by bylo potřeba získat souhlas všech členských zemí. Takže, já bych, jak se říká, nedělal z komára velblouda. Můžeme se trochu dohadovat, s čím to souvisí, ale každopádně k takto závažnému rozhodnutí by bylo potřeba získat souhlas všech členských zemí a to je vysoce nepravděpodobné.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Rakousko tedy nemůže vetovat?

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
To rozhodnutí o rozšíření již padlo, Rakousko tehdy nevetovalo, tudíž nyní by muselo dojít k revokaci toho usnesení a tam je potřeba pozitivní souhlas všech členských zemí.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A proč tedy pan ministr vnitra z Rakouska mluví o tom, že naše přijetí do Schengenského prostoru není jisté a proč na to český ministr zahraničí reaguje tak podrážděným způsobem?

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Tak to je, to já vám velmi těžko mohu na tuto otázku odpovědět, já nevím, co vedlo pana rakouského ministra vnitra k jeho vyjádření. Já jsem zaznamenal, že to vyjádření padlo, možná to bylo nějaké jiné vyjádření, ale že vyjádření obdobného charakteru padlo v souvislosti s mistrovstvím ve fotbale, že by z důvodu jaksi rizik přílivu fanoušků došlo k částečnému uzavření hranice. To je legitimní požadavek, to se stalo již několikrát v minulosti a je to i odůvodnitelné, takže to by asi šlo. Ale, jak říkám, Rakousko blokovat rozšíření Schengenu jaksi nemůže. To, že vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem jsou trošku napjatější, je fakt a zde asi stojí na místě si položit otázku, proč tomu tak je. Já ten problém, hlavní problém v těch našich vztazích, kterým je asi Jaderná elektrárna Temelín, tady ..., toto se nestalo v září, ten, ten existuje dlouho a já mám pocit, že za vlád minulých, za vlád sociální demokracie se ten problém dařilo komunikovat a dařilo se jej neeskalovat. Bohužel není tomu tak za současné vlády a mě trošku mrzí, že se nenaplnila taková ta největší naděje z nástupu pana ministra Schwarzenberga, že ta jeho zkušenost a znalost rakouské politické scény ten problém pomůže vyřešit nebo minimálně utlumit a opak je pravdou a já se mohu jenom dohadovat proč.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jedním z kontroverzních témat, která rozděluje politiku i občany, je otázka umístění protiraketového deštníku v Brdech. Co k tomuto tématu 31. května poznamenal Petr Štěpánek, pražský radní pro životní prostředí, člen republikové rady Strany zelených, si poslechněte právě nyní.

/ukázka z 31.května/

Petr ŠTĚPÁNEK, pražský radní pro životní prostředí, člen republikové rady Strany zelených
--------------------
Co se týče radarů, tak já patřím celkem otevřeně ve straně k odpůrcům tohoto projektu, a to bez ohledu na to, jestli je to v rámci NATO, nebo ne. Já se prostě domnívám, že období vývoje globálně je takové, že my musíme maximum prostředků, které by šly jinak do zbrojení, vložit do technologické přeměny společnosti, to znamená třeba posun směrem k obnovitelným zdrojům energie, pomoc rozvoji třetího světa, tak aby se vlastně ze závislých ekonomik a z ekonomik potenciálních znečišťovatelů, dneska je to vidět třeba při rozvoji Číny, staly moderními společnostmi, kde třeba postavení ženy bude mnohem lepší a bude odpovídat třeba tomu ... zemi se západní tradicí a zároveň kde díky těm technologiím při rozvoji životní úrovně, ke které nepochybně dojde, nedojde ke znečišťování. Z toho pohledu vidím postavení toho radaru jako krok velmi problematický, protože ten nutně na několika stranách vyvolá protikroky vedoucí opět ke spirále zbrojení a z toho už máme poučení jak ze studené války, tak z mírového hnutí šedesátých a sedmdesátých let. Nicméně to rozhodnutí je dost daleko, já si myslím, že i tak mainstreemová strana, jako jsou demokraté v Americe, jsou lépe informováni a méně naivní než naši politici všichni ...

redaktorka
--------------------
Takže, budeme čekat na výsledky voleb a ...

Petr ŠTĚPÁNEK, pražský radní pro životní prostředí, člen republikové rady Strany zelených
--------------------
S jistotou, myslím, že tuhle iniciativu ukončí už ve Spojených státech. Už dnes většina v Kongresu je proti tomu, aby /nesrozumitelné/ demokraté ještě prezidenta. Už to nepůjde ani do návrhu.

/konec ukázky/

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvedl Petr Štěpánek, pražský radní pro životní prostředí, člen republikové rady Strany zelených. Pane poslanče Hamáčku, mohl byste sdělit posluchačům Českého rozhlasu 6, jaký je váš osobní názor na umístění radaru?

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Ono je to tak rozsáhlé téma, že by se, si zasloužilo možná vlastní hodinu, ale já se pokusím ve zkratce sdělit vlastní postoj, který je totožný s postojem sociální demokracie. To znamená, my odmítáme nebo nesouhlasíme s umístěním radaru na území České republiky za podmínek, tak jak je to prezentováno v současné době, to znamená formou dvoustranné smlouvy se Spojenými státy. Pokud by se radarová základna stala součástí struktur NATO, byla by výsledkem debaty v rámci Aliance o rizicích, které nám hrozí, bude-li tato otázka seriózně projednána i v Evropské unii a s dalšími partnery, třeba i s Ruskem a pokud budou mít možnost rozhodnout v referendu, tak jsme schopni to naše stanovisko modifikovat.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
To je skoro překvapivé, protože jak jsme teď slyšeli pana Petra Štěpánka, který je významným představitelem vládní Strany zelených, tak vy jste možná větším přívržencem radaru než on, který ho odmítá zcela jako úplný nesmysl.

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Ale tak ono je to, ono je to vždycky o té seriózní debatě. My vycházíme z toho, že Česká republika se rozhodla historicky svoji bezpečnost zajišťovat tím, že vstoupíme do Severoatlantické aliance, potažmo vstoupíme do Evropské unie a naši bezpečnost budeme zajišťovat formou kolektivní obrany. To se stalo, my jsme dneska plnoprávnými členy jak NATO, tak Unie, proto bychom tu naši obranu a formu jejího zajištění měli diskutovat na půdě těchto organizací. Já bych si dokázal představit, že pokud se Aliance jako celek shodne na tom, že tady prostě existuje riziko napadení území Aliance balistickými raketami a že to riziko je reálné a že tím nejlepším způsobem, jak se tomu riziku postavit, je vybudovat nějaký systém, jehož součástí by byl radar nebo i nějaký další komponent na území České republiky, pak si to představit dokážu, protože to je výsledek demokratické debaty v rámci Aliance, kde platí jednomyslnost, v rámci rady atlantické a pokud se na tomto shodnem, tak ten alianční projekt, ten by měl alianční systém velení a byl by pod kontrolou Aliance. To by bylo naprosto v pořádku a já bych s tím neměl problém. Kdy mám problém, je to, když jaksi bokem, na okraji Aliance se tady vytváří jakési speciální, bilaterální vazby a do té Aliance se zavádí prvek jakéhosi dvojího členství, to nakonec skončíme v Alianci, kde budou státy, které mají bilaterální smlouvu se Spojenými státy, plus nějaké extra záruky, a státy, které takovéto věci nemají. A já se obávám, že takováto věc tu Alianci neposílí, ba naopak oslabí. Rozhodně bych nechtěl Alianci oslabovat.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Pro nás samotné by to přece bylo lepší. My bysme byli tou zemí lepší kategorie, která by měla užší bilaterální vztahy ke Spojeným státům, největší světové velmoci.

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
No, to je otázka. Víte, to je docela paradoxní, kdy naše vláda na jednu stranu odmítá, dokonce existuje usnesení z kongresu ODS, odmítá předávání jakýchkoliv dalších pravomocí do Bruselu na evropskou úroveň. To jim vadí a považují to za ohrožení státní suverenity. A současně vyjednávají o uzavření smlouvy, která de facto by znamenala, že my to, tu odpovědnost za obranu našeho území prostě bez jakékoliv, bez jakékoliv podmínky nebo možnosti ovlivnění předáváme do Washingtonu a to kolegům z ODS nevidí a tady já vidím zásadní rozpor. Tak pokud blokujeme předávání drobných pravomocí do Bruselu a současně jsme ochotni předat odpovědnost za naši obranu do Washingtonu, tak na mě to působí trošku nekonzistentně.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
To jsou všechno principy, ale kdybychom se podívali na tu naši budoucí bezpečnost, nebylo by to přece pro nás výhodné být takhle blízko k Američanům? Máme přece z dějin takové negativní zkušenosti, jak nás vždycky opustili ty spojenci, ale Američani, ti nás přece neopustí.

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
No, tak to je o tom, jak chápete tu současnou situaci ve světě. To je naprosto legitimní debata, kterou vy naznačujete, ale tak ji pojďme vést a nebavme se zde o jakýchsi hypotetických hrozbách z Íránu nebo Severní Koreje a řekněme, že to je debata o zajištění bezpečnosti našeho státu, že to je zásadní otázka a pojďme tu debatu vést seriózně. Já si myslím, že toto není cesta, protože to pro Českou republiku podle mého názoru není tak výhodné jako například posilování společné obranné politiky Evropské unie, protože prostě my jsme geograficky v Evropě a v nějakém prostředí a bylo by asi nejideálnější, kdyby Evropská unie jako celek byla schopná najít obrannou politiku nebo dojít k obranné politice. Ale pak je to úplně jiná debata, pak zapomeňme na, na rakety z Íránu a veďme debatu seriózní. Problém trošku může být, když pak studujete některá vyjádření vládních politiků, co je vlastně cílem umístění té radarové stanice na území České republiky. Já jsem nedávno četl vyjádření pana Zahradila, který varuje před rostoucími velmocenskými ambicemi Německa a tvrdí, že právě americký radar na našem území je tou správnou protiváhou německým ambicím, to už taky není o raketách z Íránu, to je úplně jiná debata. Pan předseda vlády Topolánek chce geopoliticky ukotvovat mrtvé území mezi Německem a Ruskem, tak to taky není vo raketách z Íránu a zase je to debata zásadní. Já prostě si myslím, že bychom neměli geopoliticky ukotvovat Českou republiku ke Spojeným státům, když jsme ukotveni naším členstvím v Evropské unii, o čemž rozhodlo sedmdesát procent, přes sedmdesát procent našich občanů. Tak pracujme na tom, aby ten evropský projekt byl úspěchem a netorpédujme ho jakýmisi takovými pokusy, které ve svém důsledku můžou být pro evropský projekt fatální nebo škodlivé.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Ale jistě jste teď pozorně sledoval návštěvu pana prezidenta Bushe. Nebylo by to pěkné mít někoho takového jako nejbližšího přítele?

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
No, pro mě rozhodně ne. Já respektuji pana prezidenta Bushe jako demokraticky zvoleného prezidenta spojenecké země, nicméně s jeho politikou a zejména zahraniční politikou rozhodně nesouhlasím a myslím si, že až on skončí své, své volební období a historie jej bude hodnotit, tak to bude velmi smutné hodnocení a to není názor pouze můj a já nechci, aby vyzněl jako nějaký, nějaký anti ... nebo antiameričan, ale to je i názor současné většiny demokratické v americkém Kongresu, kdy já jsem byl v únoru ve Spojených státech a tam senátoři a kongresmani přiznávají, že náprava, v uvozovkách náprava škod po té současné administrativě zejména ve vztazích mezi Amerikou a Evropou a Amerikou a zbytkem světa bude velmi složitá.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Myslíte si tedy, že ta příští exekutiva dokonce bude rezignovat na plány o radaru?

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Tak já nevím, jestli bude rezignovat, nebo nebude. Každopádně já jsem zde na začátku zmínil výhrady sociální demokracie a oni jsou nebo ty výhrady jsou velmi podobné výhradám vůdčích představitelů demokratů v Kongresu. Předsedkyně podvýboru sněmovny pro strategické síly Ellen Tauscherová, když odůvodňovala, proč výbor navrhl seškrtat rozpočtové prostředky pro tento systém, tak přesně poukazovala na to, že tento systém, nejen že je nefunkční a nedostatečně otestován, ale nebyl dostatečně projednán s partnery v Severoatlantické alianci, neprobíhala debata o rizicích a neprobíhala ani debata s Ruskem. To nejsou argumenty, které by si vymyslela sociální demokracie tady u nás, to jsou argumenty, které zaznívají i na půdě Kongresu, kde se rozhoduje o budoucnosti tohoto systému.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste narazili tady na tu návštěvu George Bushe v České republice. Zajímavá nabídka také zazněla ze strany prezidenta Vladimira Putina, který nabídl právě Georgi Bushovi, aby se místo radarových a raketových základen v České republice a Polsku zapojil do budovaného systému protiraketové obrany, existující radarovou stranici Gabala. Tu si Rusové pronajímají za sedm milionů dolarů ročně právě od Ázerbájdžánu, na jehož území se asi dvě stě padesát kilometrů severozápadně od hlavního města Baku zařízení nachází. Jak se vám líbí ta nabídka Moskvy spolupracovat na systému, který by se měl budovat také v Čechách a Polsku?

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Víte, ta jednání mezi Spojenými státy a Ruskem ještě ani nezačala, takže asi je velmi těžké komentovat. Já si myslím, že je to krok správným směrem, protože je to krok k jednáním, že trošku se dala stranou taková ta konfrontační rétorika a je to prostě krok správným směrem. Já vím, že oba prezidenti se sejdou, myslím, že 1. července v Davenportu ve Spojených státech na soukromém setkání a předpokládám, že to bude jedno z hlavních témat jednání a poté uvidíme, jaké budou výsledky. Každopádně já si nemyslím, že to nutně znamená, že by Moskva akceptovala potřebu takovýto radar vůbec instalovat, spíš si myslím, že reaguje na eminentní zájem Spojených států mít nějaký takovýto radar, a proto jej navrhuje umístit někam, kde jej samo Rusko nepovažuje za bezpečnostní hrozbu pro sebe. Možná proto přišlo s tou lokalitou v Ázerbájdžánu.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Nejdřív ta americká strana oznámila, že ten plán prezidenta Putina považuje za zajímavý a potom oznámili, že z toho technického hlediska radar v Ázerbájdžánu nemůže nahradit v žádném případě plánované zařízení v Česku. Co o tom soudíte?

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Tak já informace mám rovněž pouze z médií a toto je věc, která by se rozhodně neměla smést ze stolu nějakými dvěma prohlášeními. Spíš bych očekával, že ta jednání prezidentů v červenci budou mít za výsledek nějaké technické konzultace, kde se přesvědčivě prokáže, zda ta lokalita v Gabale je použitelná, nebo není použitelná. A na základě těchto technických simulací potom bude vyřčený nějaký konečný verdikt. To znamená, já bych to nechtěl hodnotit v této fázi, počkejme, jak dopadnou jednání v červenci obou prezidentů a s čím přijdou techničtí experti.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Náš čas už se chýlí, tak já mám ještě poslední otázku právě k radaru. Sněmovna nakonec bude muset o tom radaru hlasovat, pokud vláda na něm bude trvat. Myslíte si tedy, že s pomocí zelených, kteří jsou k tomu způsobu prosazování radaru rovněž skeptičtí, může sněmovna, tím myslím zelené, sociální demokraty, komunisty, odmítnout radar?

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Tak samozřejmě může. Vláda, předpokládám, že vláda, pokud dojedná smlouvy se Spojenými státy, tak tyto smlouvy musí předložit k ratifikaci parlamentu a parlament buď smlouvy ratifikuje nebo neratifikuje. A vy jste tu situaci popsal velmi přesně, bude záviset na postoji Strany zelených, zda se rozhodne radar, radar podpořit, nebo zda bude hlasovat proti němu, protože zřejmě to budou ty klíčové hlasy ve sněmovně.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a více se do dnešního vydání Studia STOP nevejde. Děkujeme za návštěvu poslanci za sociální demokracii a předsedovi zahraničního výboru Janu Hamáčkovi. Děkujeme, že jste si našel čas a přišel do Českého rozhlasu 6.

Jan HAMÁČEK, poslanec, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Na shledanou a také děkuji.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z režie se loučí Dana Pohnánová a Radvít Novák a ze studia Českého rozhlasu 6 se s vámi na slyšenou těší -

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
- Petr Holub

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
- a Terezie Jirásková.