Rozhodnutí soudu: Jaromír Jermář je senátorem po právu

Konečne od voleb může opravdu v klidu spát náš nový senátor Jaromír Jermář. Soud dneska vznesené námitky na neplatnost voleb neuznal a potvrdilo se, že se jednalo o neunesení rozsudku bývalého senátora Mitlenera a zbytečné uraženecké gesto. Přečtěte si přepis záznamu z webu Nejvyššího správního soudu .

Věc navrhovatele MUDr. Jaroslava Mitlener a proti odpůrkyni (1) Státní volební komisi a odpůrci (2) PhDr. Jaromíru Jermářovi o neplatnost voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodě č. 38 - Mladá Boleslav (sp. zn. Vol 83/2006)

Podstata námitek navrhovatele spočívá následujících tvrzeních: (1) v průběhu druhého kola voleb do Senátu byl mezi voliči šířen leták, jehož obsah navrhovatel považuje za nepravdivý a pomlouvačný, přičemž leták byl šířen v době, kdy se již proti jeho obsahu nemohl bránit; (2) v době druhého kola voleb do Senátu Česká strana sociálně demokratická prováděla zákonem zakázanou volební agitaci v bezprostředním okolí volební místnosti; a (3) v jedné z volebních místností bylo hlasování ukončeno dříve, než zákon připouští.

K první námitce Nejvyšší správní soud uvedl, že leták byl nepochybně součástí volební kampaně. Podle názoru Nejvyššího správního soudu je obsahem tohoto letáku zejména kritika práce navrhovatele jako senátora v uplynulém funkčním období. Takové vyjádření (kritika) je nesporně v rámci svobody a v rámci práva vyjadřovat své názory přípustné. Navíc ani navrhovatel nezpochybňuje pravdivost části obsahu letáku (a sice že navrhovatel je členem dozorčí rady obchodní společnosti).

Pokud jde o tvrzenou volební agitaci České strany sociálně demokratické v den voleb do Senátu v bezprostředním okolí volební místnosti, Nejvyšší správní soud poukázal na možnost každého politického subjektu delegovat jednoho člena a jednoho náhradníka do každé okrskové volební komise ve volebním obvodě, v němž byla jeho přihláška pro volby do Senátu zaregistrována. Smyslem uvedené možnosti nepochybně je, „aby členové okrskové volební komise, která je složena ze zástupců odlišných politických stran, ‚hlídali' navzájem řádný průběh voleb v konkrétním volebním okrsku. Jelikož za pořádek ve volební místnosti a jejím bezprostředním okolí odpovídá předseda okrskové volební komise a z návrhu nevyplývá, že by okrsková volební komise či její předseda činili nějaká opatření proti zákonem zakázané volební agitaci, nelze se účinně dovolávat porušení volebního zákona.
Jinak řečeno, soud vycházel ze zásady subsidiarity, spočívající v daném případě v tom, aby náprava byla sjednána vždy co nejdříve a tam, kde to je nejefektivnější. Nelze proto např. dopustit situaci, aby někteří voliči zjistili porušení volebního zákona, nicméně aby na toto porušení upozornili vědomě teprve poté, co se dozví volební výsledky, které se jim nelíbí.

Třetí námitku Nejvyšší správní soud zamítl s tím, že i kdyby k předčasnému uzavření volební místnosti došlo tak, jak je popsáno v čestném prohlášení svědka, nemohlo by to mít vliv na výsledek voleb. Krom samotného svědka se totiž v okolí volební místnosti nenacházeli další voliči, kteří by chtěli volit, a nebylo jim to umožněno. Ani v tomto případě se svědek nepokusil sjednat nápravu bezprostředně na místě. V této souvislosti je třeba navíc mít na zřeteli skutečnost, že rozdíl hlasů v neprospěch navrhovatele ve druhém kole voleb činil 332, takže tento poměr hlasů nemohl být změněn jediným hlasem.
Nejvyšší správní soud tak dospěl k závěru, že v projednávané věci nedošlo k porušení volebního zákona, které by mohlo zásadně zpochybnit výsledky voleb a které by důvodně zavdávaly příčinu k pochybnostem o tom, zda volba kandidáta a její výsledky jsou projevem skutečné vůle voličů. Podaný návrh proto posoudil jako nedůvodný a zamítl jej.