Českému exportu pomáhá zahraniční politika vlády

Pan Víšek ve svém článku v LN (16.3.2006) uvádí, že diktátorské režimy českému exportu nepomáhají a ani nepomohou. Zjevně má pocit, že objevil Ameriku. Nebo snad náhle zjistil, že převážná část našeho dynamicky rostoucího vývozu směřuje do zemí s diktátorskými režimy? Pak ale zapomněl uvést, které že země to jsou.

Připomínám v této souvislosti opravdu elementární skutečnost: proexportní politika vlády, podpořená do velké míry i osobním nasazením premiéra, se musí orientovat i na trhy v zemích, s jejichž politickým uspořádáním a režimem zcela nesouhlasíme. Za nejlepší důkaz správného fungování této politiky pokládám statistická data, která ukazují, že český export je hlavním tahounem rekordního hospodářského růstu.

Jedním z cílů zahraničních cest čelných představitelů státu je napomáhat podnikatelské sféře při získávání nových možností a otevírání nových trhů. Smutným faktem je, že některé z nich musíme znovu dobývat poté, co jsme je na počátku devadesátých let dobrovolně vyklidili a připravili tak Českou republiku a české podnikatele o značné možnosti v obchodním světě. Mezi tyto trhy patří Rusko, Ukrajina a koneckonců i Čína.

Cesta premiéra Jiřího Paroubka do Japonska a Číny byla nepochybným úspěchem, důkazem čehož je šestnáct mezistátních i obchodních smluv, podepsaných při podzimní návštěvě čínského premiéra v Praze. Nevím, kde Petr Víšek, zahraniční tajemník ODS, bere své přesvědčení, že ochrana lidských práv již není součástí české zahraniční politiky. Neví snad, že jako členský stát Evropské unie se Česká republika aktivně účastní dialogu EU-Čína, ve kterém hrají lidská práva nemalou roli ? Anebo se domnívá, že členské státy Evropské unie či jiné světové vyspělé demokracie s Čínou neobchodují? A Víškovo tvrzení, že si premiér Paroubek návštěvou Pekingu „vymohl" návštěvu svého čínského partnera v Praze, už opravdu vyvolává jen úsměv. Pane Víšku, opravdu si myslíte, že si kdokoli ve světě může „vymoci" návštěvu předsedy vlády ČLR ? Ve včerejším článku pana Víška je takových gagů více, ale z prostorových důvodů na ně nelze reagovat.

Mimochodem v tomto kontextu působí spíše bizarně snaha stínového ministra zahraničí Zahradila, který v Modré knize ODS volá po „důsledně realistické, praktické a střízlivé zahraniční politice ČR, prosté mesiášství i altruismu, jejíž základním měřítkem úspěšnosti musí být její účelnost a ne abstraktně pojímaná „správnost"." Tento argument ve včerejším článku zahraničního tajemníka ODS Víška naprosto postrádám.

Mohli bychom podobně podrobně jako cestu do Číny hodnotit každou z premiérových návštěv v zahraničí. Otázkou však stále zůstane, jakou alternativu k současné vládní zahraniční politice nabízí ODS. V programových materiálech, představených stínovým ministrem zahraničí, ji nalézt nelze. A podíváme-li se na partnery ODS v Evropě, pak mezi nimi po nelehkém hledání nalezneme na čelném místě aspoň britské konzervativce. Tedy stranu, která pod svým novým předsedou Davidem Cameronem uvažuje o vystoupení z Evropské lidové strany (EPP) v Evropském parlamentu. Což o to, je to jejich právo. Mám z toho ale současně dovodit, že i ODS se chce dostat už úplně na okraj evropského politického dění? Třeba taky chce vystoupit z EPP.

Fakt, že Jiří Paroubek velmi dynamicky nastoupil do rozjetého vlaku evropské integrace, že se uměl prosadit jako spolehlivý a žádaný partner, a to nejen v Evropě, ale i např. i v severní Africe či Latinské Americe (abych zmínil kontinenty o nichž dosud nebyla řeč), zůstane faktem ať se to panu Víškovi či ODS líbí či nikoli. A při jednáních státníků se prostě fotografuje. To už patří k věci. Nic přece nebrání předsedovi ODS, aby se při svých setkáních se zahraničními partnery fotografoval rovněž. Nechce se mi věřit, že by takové fotografie schovával jen do svého rodinného alba. Pes je asi zakopán někde jinde - totiž v tom, že ODS žádné zahraniční partnery takového formátu prostě nemá.

Naopak sociální demokracie je členem největšího celosvětového politického hnutí. V Evropě se může plně spolehnout na své partnery z Evropské sociálně demokratické strany (PES). Nedávné zasedání jejích čelných představitelů v Praze to jen potvrdilo. Předsedové západoevropských sociálně demokratických stran ocenili dobré výsledky české vlády na domácí i zahraniční scéně. Důležitou roli Jiřího Paroubka při jednáních o evropské finanční perspektivě zdůraznil i Tony Blair. Přijatá strategie růstu a investic formuluje sociálně demokratický pohled na budoucí vývoj Evropy. Její hlavní myšlenkou je užší spolupráce jednotlivých členských států při koordinovaných investicích do vzdělání, moderních technologií a infrastruktury.

Její realizace v celoevropském měřítku může přinést nový ekonomický růst v Evropě, nová pracovní místa a koneckonců ještě lepší možnosti pro český export. Diktátorské režimy našemu exportu opravdu nepomohou, nepomůže mu však ani izolacionistická a nacionalistická politika, kterou v naší zemi razí největší pravicová strana.

Jan Hamáček, vedoucí zahraničního oddělení ČSSD a poradce předsedy vlády